Když ještě počítače měly koule aneb od počítadla až k PC
i Zdroj: PCTuning.cz
Hry Článek Když ještě počítače měly koule aneb od počítadla až k PC

Když ještě počítače měly koule aneb od počítadla až k PC

Michal Rybka

Michal Rybka

6. 8. 2016 03:00 8

Seznam kapitol

1. Těžkopádná mechanika 2. Počítače na kliku 3. Mlýnek na čísla 4. Osobní počítač...ky
5. Když chcete počítač do kapsy... 6. LSI, CMOS, LCD, ROM... 7. Když se vývoj kalkulačky zvrtne....

Nedávno se mi podařilo pro Alza Muzeum provést fantastickou akvizici rozsáhlé sbírky kalkulaček. Když jsme se o akvizici bavili, několikrát padla otázka: Proč zrovna kalkulačky? Jaký mají vztah k výpočetní technice? Odpověď je jednoduchá: Zásadní. Počítač má po „počítání“ ostatně i jméno, i když už dávno neslouží jen k počítání.

Reklama

Počítače mají dva myšlenkové předky: Automata, stroje vykonávající akce na základě předem nastaveného programu a pak kalkulačky, které počítají.

Kdysi jsem slyšel úvahu o tom, že slovo „počítač“ je vlastně špatné, protože počítače ve většině případů nepočítají. Autorovi přišlo vhodnější francouzské „ordinateur“, tedy uspořádávač, třídič. Historicky jde o slovo odvozené od děrnoštítkových třídících strojů IBM, pradědečka moderních databází. Na děrovači jste vyděrovali záznam a ten pak jezdil po různých trasách sem a tam a na základě nastavených parametrů se v třídičkách třídil.

Třídění je zcela jistě významný a pravděpodobně i dominující prvek, ale počítače opravdu počítají. Je v nich matematiky habaděj, což zjistil každý, kdo se pokusil napsat i nejjednodušší program. Logika a třídění je jenom jedna věc, druhá je sčítání, odčítání a libovolně složitá matematika, která je nad tím. Matematika sama nemá se strukturou dat a jejich tříděním až tak společného, proto jsem přesvědčen o tom, že výpočetní technika nemá jednoho myšlenkového předchůdce, ale rovnou dva.

Matematiku najdeme už u prvního mechanického počítače, mechanismu z Antikytéry, který vznikl 150 až 100 let před naším letopočtem. Jde o jednoúčelový analogový počítač, který předpovídá polohu nebeských těles a také datum olympijských her.

Není programovatelný, ale matematika za ním je poměrně složitá. Už tento mechanismus ukazuje, že můžeme mít zařízení, které sice nelze programovat, ale samo o sobě provádí komplikovanou a užitečnou činnost. Do stejné kategorie spadají například i mechanické balistické počítače – anebo třeba jednoduché puškové zaměřovače, které mají tvarovaný element, se kterým si nastavíte vzdálenost cíle, a on vám zvednutím mířidel ukáže nutnou korekci zbraně.

Zjednodušení klasické numerické matematiky byl odjakživa cíl pro kupce a další osoby, které se zabývaly rutinními numerickými výpočty. Pointa není v tom, že by sčítání anebo odečítání bylo nějak složité, ale v tom, že když to děláte celý den, je dost slušná šance, že někde uděláte chybu. Numerická otročina je únavná a i ti nejpečlivější někdy někde udělají chybu. Automatizaci sčítání a odčítání zajistil už římský abakus, který vycházel z mnohem starších egyptských a babylónských zdrojů.

Když ještě počítače měly koule aneb od počítadla až k PC
i Zdroj: PCTuning.cz


By Photographer: Mike Cowlishaw (aus der englischen Wikipedia) - Photographer: Mike Cowlishaw (aus der englischen Wikipedia), CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=146646

Pokud můžeme věřit odhadům, že v Babylónii se abakus používal už v roce 2700 před naším letopočtem, tak mechanizaci matematiky začíná táhnout na pěkné pětitisíciny! Zvláště v Rusku byl sčot velmi populární i ve 20. století, používal se v obchodech a podobně proto, že nevyžadoval elektřinu. Počítání na sčotu se v Rusku vyučovalo až do 90. let minulého století! Abychom se Rusům nesmáli, i já si ještě pamatuji v 80. letech již nevyužívané školní pomůcky v podobě počítadla, což byla naše verze sčotu. Už se to neučilo, ale bylo to ve školách k vidění.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama