The Witcher 3: Blood and Wine – ještě větší svět Zaklínače! | Kapitola 2
Seznam kapitol
Chcete víc Zaklínače 3? Nové schopnosti, nové lokace, nové předměty, různá zpestření, další desítky hodin zabíjení nestvůr a politických intrik? A k tomu i různá drobná vylepšení herních mechanismů, která vám hraní zpříjemní? The Witcher 3 s podtitulem Blood and Wine přináší přesně to – víc Zaklínače. Nic víc, nic míň. A úplně to stačí.
Víc Zaklínače samozřejmě znamená hlavně nový příběh, který je tradičně stěžejním prvkem série. A stejně jako v předchozích zápletkách platí, že vedle výpravné hlavní linie se to nejzajímavější mnohdy odehrává ve vedlejších misích. Ty nejsou jen generickou výplní herní doby (i když i takových se najde dost), ale spíš sondou do běžného života lidí ve světě po konjunkci sfér, kde jsou ghúlové a strašlivá prokletí stejně běžnou věcí, jakou jsou v tom našem potkani a autonehody. Blood and Wine opět umí ve hráči přesvědčivě vyvolat znepokojivý pocit nespravedlnosti a smutek nad zmařenými osudy.
Ostatně jak konstatuje Geralt při řešení jedné nehezké kletby na sympatické mladé dívce: Ne každý se dočká svého šťastného konce. Někdy umře spousta nevinných lidí, aby si mohl jeden splnit své sny. Někdy po zlomení nespravedlivé kletby nepřichází žádná náhrada za ztracené mládí, žádné radostné shledání s rodinou ani šťastný život. Jen pár let obyčejného osamělého života, než definitivně přijde smrt. Někdy zase musí umřít rozumně uvažující nestvůra jen proto, že zabila ty, kdo se jí sami nejdřív pokusili okrást a zabít. A protože právě zaklínače si lidé volají na práci, kterou si nechtějí špinit své čepele ani svá svědomí, nejspíš to nakonec bude vaší rukou. V hlavní dějové linii musíte opravdu zásadních rozhodnutí učinit jen několik a popravdě, uvítali bychom jich víc. Ale stejně se člověka nakonec nejvíc dotknou zdánlivě nevýznamné osudy konkrétních „malých“ lidí, kteří se marně snaží obstát tváří v tvář velkým ambicím a velké nenávisti světa okolo.
Samotný děj se točí kolem brutálních vražd významných šlechticů a rytířů na toussaintském dvoře. K jejich řešení si zaklínače povolá samotná vládkyně Anna Henrietta, mladá a správně rázná panovnice. Mimochodem další ze seznamu mocných milenek, která by našeho přítele Marigolda ráda nechala rozčtvrtit koňmi. Což je víc než přijatelná omluva pro absenci lehkomyslného barda v Blood and Wine. Místo něj jsme se nicméně dočkali dalšího starého známého, a to ještě o hodně zajímavějšího. Je jím Geraltův dobrý přítel Regis, upír abstinent, který se již dávno vzdal lidské krve. Tentokrát se však bude muset postavit nejen své vlastní závislosti, ale i jiným vyšším upírům – prakticky nesmrtelným bytostem schopným zničit celé říše, které dokáže doopravdy zničit jen jiný upír.
Je vám tedy určitě jasné, že v krásném a romantickém Toussaintu se pohádka brzy změní v horor a zaklínač bude mít co dělat, aby alespoň něco zachránil, než se hněv zoufalých lidí neomylně obrátí proti němu samotnému.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
