Homefront: The Revolution – nejnudnější revoluce | Kapitola 4
Seznam kapitol
Nebudeme si nic nalhávat, první Homefront byla mizerná kopie Call of Duty, která zaslouženě upadla do zapomnění. Nový díl se sice inspiruje v jiných sériích, ale jde mu to úplně stejně špatně. Tahle revoluce se do historie zapíše jako jedno z největších zklamání a může sloužit jako ukázka, jak dokonale promrhat potenciál.
O Homefront: The Revolution se v žádném případě nebude mluvit jako o nejkrásnější hře současnosti. Zároveň ale není tak škaredá, abychom ji jen tak smetli ze stolu. Ani se nemusíte dívat do technického popisku hry, abyste poznali, že běží na CryEnginu. Je to prostě vidět.
Nový Homefront bohužel patří k těm titulům, které nefungují tak, jak by měly. Na osobních počítačích i konzolích se potýká se vzhledem k vizuální kvalitě s nepochopitelně nízkým frameratem vývojáři už nyní slibují opravný patch. Přesto však umí Homefront vypadat pěkně, a to hlavně ve večerních hodinách.
Hrát se světly si CryEngine rozhodně umí. Všechny půvaby hry bohužel vychází z použitého technologického základu a o kvalitní výtvarné práci se nedá mluvit. Homefrontu chybí vlastní tvář, něco, čím by se dokázal vizuálně odlišit od ostatních stříleček podobného střihu.
To samé platí i pro zvuk. Soundtrack se skládá z bídných smyček, které se z neznámých důvodů rozeznívají v naprosto nevhodných okamžicích. Jakýkoliv zapamatovatelný motiv chybí. Podobně nijaké je namluvení jednotlivých postav. Znovu se budu opakovat – postavy nemají žádný charakter a jde jenom o jakési panáky, co si ve hře musí odbýt svou roli. Z hlediska technické kvality je všechno v pořádku, ale nic víc než dobré řemeslo nečekejte.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
