Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Tahle hra není pro starý: Hopsa Hejsa Super Mario DOOM!
Tahle hra není pro starý: Hopsa Hejsa Super Mario DOOM!
autor: Michal Rybka , publikováno 27.5.2016
Tahle hra není pro starý: Hopsa Hejsa Super Mario DOOM!

Dnes budu psát trochu s nadsázkou, ale jen trochu. Nový DOOM je opravdu povedená střílenice, opravdu děsivá a opravdu líbivá střílenice, která si půjčuje od klasiky řadu klíčových mechanismů. Je ale také mnohem rychlejší, zběsilejší a mnohem víc matoucí. Pro řadu pamětníků to bude o poznání silnější kafe!


Nový DOOM má k podobné škodolibé hravosti docela daleko, obsahuje sice spoustu vtípků, celkem jde ale o záležitost velmi seriózní a velmi děsivou. Nejednou se mi stalo, že jsem doslova propadl panice, která je zvláště při boji v zamčených místnostech skutečně nepříjemná.

Problém mám nejen s vysokým herním tempem a vysoce kontrastním prostředím, ale s orientací ve členitém prostoru obecně. Nové mapy jsou podstatně realističtější, členitější a na orientaci náročnější. A tím nemluvím jenom o svém hraní, ve skutečnosti mám problém i se sledováním toho, jak na vyšší obtížnosti hraje někdo jiný.

Tak například tu máme skvělé video Zero Mastera, ve kterém během pěti hodin dohraje single player na jediný zátah v obtížnosti Ultra Nightmare. To je – čistě pro ty neinformované – obtížnost Nightmare přitvrzená o to, že pokud v ní zemřete, tak jste definitivně mrtví a musíte jet úplně od začátku. Člověk by řekl, že bitky na téhle úrovni obtížnosti budou totální satanistické orgie smrti, ale ono to je ještě o něco divočejší.

Když se na to video dívám, mám chvílemi zatracený problém pochopit, co se to vlastně děje a jestli Zero Masterovi třeba prostě nehráblo. Všude pohyb, vřeštění, exploze, všechno za běhu při neustálém skákání. Připadám si jako zmatený islamista, který se právě ocitl ve vybuchující továrně na munici. Chlápek suverénně v letu střílí do míst, kde vůbec nic nevidím, ale asi tam něco je. Občas se v záběru mihne něco, co jednoduše mine a vysokou rychlostí mizí pryč. Otevře dveře, pošle na přesná místa do temnoty rakety a opět začne provádět killer frenzy parkour.

Jako OK, ale přesně v tomhle se nový DOOM tomu původnímu vůbec nepodobá. Původní hra byla podobnější horroru, budovala napětí a očekávání něčeho špatného. Tak jste například stáli před vchodem do klaustrofobního bludiště a i když nic nebylo vidět, slyšeli jste chroptění a sípání nepřátel, kteří tam čekali. Velmi nepříjemné. Anebo jste otevřeli dveře a v úplně temné místnosti plné neviditelných prasátek na vás zdálky blikal jasně nasvícený exit. Opravdu se vám tam nechtělo a opravdu jste museli.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
90 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 43.4Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.