Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Doom: Démoni z pekla se vracejí v kultovní herní sérii
Doom: Démoni z pekla se vracejí v kultovní herní sérii
autor: Lucie Jiříková , publikováno 23.5.2016
Doom: Démoni z pekla se vracejí v kultovní herní sérii

Kultovní série od id Software, jejíž první díl se v roce 1993 zapsal do historie revoluční grafikou a návykovou hratelností, se po dvanácti letech vrací na naše počítače jakožto remake, který se vrací ke konceptu prvních dvou dílů. Povede se zopakovat úspěch z devadesátých let, nebo zmizí v propadlišti dějin?


Doom je pohledem první osoby vidění střílečka (FPS), o níž autoři z id Software od prvního ohlášení tvrdí, že se navrací ke kořenům hratelnosti a že tudíž nejde ve stopách Dooma 3. Už na začátku recenze musím prozradit, že tento cíl se tvůrcům skutečně podařilo splnit. A ještě přitom všechno patřičně zmodernizovali, aby si tento skvost užili i mladší hráči.

Tak vypadal třetí Doom

Také příběh se vrací k samotným kořenům série. Stáváte se elitním vojákem, který se ocitá na Marsu. Zde jde po stopách společnosti UAC a jí provedeného nebezpečného experimentu s teleportací mezi dvěma měsíci Marsu – Phobosem a Deimosem.

Jak už to tak bývá ve filmech a hrách, experiment se nepovedl, takže nyní na povrch Marsu vylézají démoni z pekla a v nejrůznějších podobách útočí na všechno a všechny ve svém okolí. Vaším hlavním úkolem je prokousat se rozsáhlým komplexem budov společnosti UAC na Marsu i na přilehlých měsících a dostat se do bezpečí.

Na cestě za záchranou postupně odhalujete hrůzná tajemství vedoucích pracovníků UAC, která vás dokážou nejednou překvapit. Přesto příběh není hlavním tahákem hry – nedozvíte se v něm nic, co byste už dříve neviděli a v této hře to vlastně ani nevadí. Doom přece nikdy nebyl o příběhu, ale o krvežíznivém běsnění, což scénáristi dokázali skvěle využít.

Doom: Démoni z pekla se vracejí v kultovní herní sérii

Už na začátku hry se tak namísto rozmáchlého vysvětlování místních poměrů dočkáme pouze kraťoučké úsměvné vsuvky, během níž se hlavní hrdina snaží násilím umlčet obrazovku, která příběh začne vyprávět. Asi netřeba dodávat, že se mu to skutečně povede, ale i přesto následně na všechno přijde.

Příběh však není jenom úsměvný. Často v něm probleskují vcelku šokující motivy a celková atmosféra nabývá i díky němu na strašidelnosti, i když znovu opakuji, že nový Doom skutečně není survival horor, ale střílečka klasického střihu s tu a tam mrazivou atmosférou.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
65 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 18.1Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.