Přijde po letošní E3 konec herních konzolí? | Kapitola 3
Seznam kapitol
Zprávy o tom, že Sony tajně chystá silnější verzi Playstation 4, se na nás v poslední době hrnou z tolika zdrojů, že je pomalu na čase je začít brát vážně a je téměř jisté, že nás na letošní E3 čeká zásadní odhalení. Podle neoficiálních zpráv by výkon PS4 měl narůst až o 125 %! Upgrade po tříletém cyklu, se ale může Sony škaredě vymstít.
Herní koznole jsou uzavřeným systémem, který se vždy projektoval, aby měl na několik dopředu dostatek výkonu. Dříve (ještě v předchozí generaci) každá konzole používala vlastní, na míru vytvořené, CPU založené na architektuře „power pc“, které sice možná bylo drahé na vývoj, a také se pro něj určitě obtížněji portovaly hry, ale zase nabízelo výkon na několik let dopředu. Dnešní generace konzolí (až na Wii U) používá upravené sériové APU Jaguar od AMD s architekturou „x86-64“, což z konzolí udělalo v podstatě uzavřená PC. Problém není ani tak v tom, že se z konzolí staly počítače (logicky bez univerzální funkčnosti PC), problém je, že jsou založené na poměrně slabém APU, které už při svém vydání v roce 2013 patřilo spíše k tomu méně výkonému, co bylo na trhu k dispozici. Předchozí generace konzolí měly také velkou výhodu v oddělené GPU jednotce, která zase možná byla dražší na vývoj, ale poskytovala výkonu na několik let dopředu.
Sedmá generace
Sedmá generace konzolí tady s náma byla neuvěřitelných 10 let, s tím, že Xboxu 360 a PS3 začal docházet dech až někdy kolem roku 2011! Při vydání dokonce herním PC trvalo několik let, než vůbec s konzolemi srovnaly krok. To je bohužel něco, co se v roce 2013 nestalo. Již od prvních úniků specifikací bylo zřejmé, že se někdo na hardwaru snažil ušetřit. „Osmijádrový processor a 8 GB DDR5 RAM“ sice na E3 vypadalo jako „raketová věda“, ale stačilo se podívat blíže, a každému muselo být jasné, že APU založeném na jádru Jaguar musí dojít dech během několika měsíců. A bohužel to byla pravda. Playstation 4 si sice dokázal s většinou exkluzivních her poradit v rozlišení 1080p, ale u third party titulů se i on začal čím dál tím více uchylovat k upscalování.
Xbox One byl průšvih od samého počátku. Konzole nebyla v době vydání schopna rozjet jedinou svou exkluzivní hru ve Full HD rozlišení (Dead Rising 3 byl dokonce upscalován ze 720p!) a to samé platilo o third party hrách. Možná by jeden přimhouřil oko nad nižším rozlišením, pokud by tato daň byla vykoupena vyšší snímkovou frekvencí. Ale ona nebyla!
Většina exkluzivních her lavíruje kolem 30 FPS, přičemž 60 FPS je vzácnost, která se zapíná jen u některých (většinou FPS) titulů v multiplayeru a dopomáhá si k tomu dynamickým scalingem. Například online FPS střílečka Destiny na obou konzolích běží pouze ve 30 snímcích za sekundu. A to je prosím hra vydaná v roce 2014. Rok po odhalení obou konzolí! Některé hry dokonce mají problém dosáhnout i na tuto nízkou hranici, a můžeme pozorovat propady až na 13-20 FPS (říkal někdo Final Fantasy?).
Pohádka o 30 FPS?
Po několika letech argumentů: „...lidské oko stejně více než 30 snímků za sekundu nedokáže zpracovat, a větší framerate tak nepoznáte...“ nebo „...upscalovaných 720p při pohledu z gauče je na většině TV stejné, jako 1080p na monitoru...“, zdá se, vývojáři konzolí došli k magickému prozření.
Je zajímavé, že někomu trvalo tak dlouho všimnout si, že hrát při 20 snímcích za sekundu možná zkousnete na svém pracovním notebooku, když jste někde na cestách. Možná jsme to překousli dříve, když jsme se zůčastnili epických bitev nebo raidů v MMORPG s už ne tak epickým rodinným PC, ale teď je prosím rok 2016. Full HD rozlišení je několik let standard i pro telefony a 30 FPS už se dávno nepovažuje za plynulý herní zážitek.
Assassin's Creed: Unity z roku 2014 byl optimalizovaný na 30 fps, podle Ubisoftu kvůli „filmovějšímu zážitku“
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
