Oculus Rift vs. HTC Vive: jste připraveni na virtuální realitu? | Kapitola 6
Seznam kapitol
Virtuální realita je v módě. Velké firmy přicházejí s headsety a systémy pro VR. Jaké jsou vlastnosti a možnosti takového Riftu nebo Vive? Co od těchto novinek čekat a naopak jaké jsou jejich limity? A není nakonec hlavním omezením virtuální reality současný hardware, který i ve špičkových konfiguracích jen stěží zvládne 4K?
Na úvodu akce Igor Staněk z Nvidie při přednášce uváděl pár faktů o headsetech a VR. Přišla řeč také na rozlišení displejů, kterými tyto VR zařízení disponují. U obou je to kombinované rozlišení 2160 × 1200 – což zní jako slušná hodnota, alespoň při porovnávání se standardními PC monitory. Proti původním modelům VR, jako je například Rift DK1, jde o několikanásobné zlepšení. To mě uchlácholilo, jelikož si pamatuji původní VR kit jako pohled do světa Minecraftu – rozlišení 640 × 480 na ekvivalentu 100palcové televize.
Ale naděje byly plané. Po nasazení displejů je pixelová mřížka pořád patrně viditelná. Nejde sice o tak brutální kostičkovanou show, jako tomu bylo dřív, ale v době ultra jemných 4K displejů u PC nebo 2K na mobilech, je to šok. Čím to je? První fakt je, že každé oko se dívá na displej s rozlišením pouze 1080 × 1200, sčítání rozlišení nedává smysl. Druhý fakt je, že použité displeje jsou rychlé, s nízkou perzistencí, tudíž jsou ostré. To samozřejmě způsobí to, že snáze rozpoznáte jednotlivé body.
A to bohužel není všechno. Obraz se totiž promítá na displeje v soudkovitém zobrazení, které je následně transformováno čočkami do širokoúhlého záběru. Dojde tak k tomu, že ne všechny body na displeji jsou využity a také čočka umocní už tak patrnou mřížku.
Nezoufejte však, VR headset dokáže podat opravdu působivý zážitek a dokáže vás tak vtáhnout do umělého světa. Po chvíli tak zapomenete na to, že tam nějaké mřížka pixelů je a budete si vesele užívat hluboké prostorovosti VR. Nižší rozlišení vás při akci tolik trápit nebude. Problém je spíše s detaily – v ostrosti menu a textů obecně a v tom, že objekty v dálce také nebudou tak snadno rozeznatelné. Dobře navržené VR světy se ale s tímto dokáží poprat, a z her jsme zvyklí na to, že se objekty v dálce se renderují jen obrysově s velmi nízkými detaily nebo dokonce vůbec.
Problém budou mít také jedinci, kteří nosí brýle. Jedna možnost je, že headset bude podporovat vyladění osazených čoček, případně použití nějakých jiných (dioprických), aby se kompenzovala vada zraku, což by zase komplikovalo sdílení headsetu s někým dalším, ať už doma, nebo například na prezentacích. Druhá varianta je, že headset nasadíte přes dioptrické brýle (anebo čočky). Nicméně u brýlí musím podotknout, že u Riftu to bylo velmi nepohodlné – okraj headsetu je pevný a obroučce neuhne, u Vive jsem brýle dovnitř ani nedostal (ale na jejich obranu – mám velkou hlavu). Headset jde používat i bez dioptrických brýlí, ale obraz se zdá mírně rozostřený.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
