Jak nás vydavatelé dohnali k AdBlocku a teď zuří | Kapitola 3
Seznam kapitol
Když se objevil AdBlock, byl to obskurní plugin pro pár nerdů. Dnes má 200 milionů uživatelů a digitální vydavatelé ho označují za největší hrozbu pro svou existenci. Dokonce začali s řadou „osvětových kampaní“, které ve mě ale vůbec nevzbuzují lítost. Za tuhle polízanici si můžou sami a jsem si téměř jistý, že oni sami ji nevyřeší.
Aby se tento nemilý problém vyřešil, přistoupila řada vydavatelů k drastickým opatřením. Za prvé, narvala na stránky desítky reklam (skutečně – dvacet není až tak přehnané číslo). Pak se obsah rozsekal na obrovské množství stran, kdy je minimum informací obloženo maximem reklamy – v tomto kralují hlavně servery nabízející obsah typu „Dvacet nejneuvěřitelnějších věcí, které se staly celebritám“, přičemž můžete vzít jed na to, že obsah o délce 600 znaků bude roztahaný minimálně na jednadvacet stran a vedle tlačítka „Další“ najdete alespoň dvě reklamy se šipkou doprava (aka prokliková past na medvědy).
Pak přibyly vyskakovací reklamy, které nejdřív musíte manuálně zrušit. Pak se objevily nepřeskočitelné reklamy, reklamy, které musíte kurzorem dohonit, audio reklamy, které na vás ječí, a spousta, spousta totálně šíleného shitu, o kterém jsou reklamky a vydavatelé přesvědčeni, že jako čtenáři či diváci musíte snést, abyste se dostali k jejich skvostnému obsahu. Přitom je pravděpodobné, že kdyby se stejný brainwashing nasadil na teroristy ve vězení, rozčílené lidskoprávní neziskovky by to hnaly až před soud pro lidská práva jako neúměrné mučení.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
