Far Cry Primal: Hurá na mamuty! | Kapitola 2
Seznam kapitol
Populární herní série Far Cry se tento rok dočkala velké změny. Zavádí nás totiž do hodně vzdálené minulosti a to navíc do Střední Evropy. Zde se budeme snažit přivést na vrchol svůj lid, což obnáší souboje s nepřátelskými kmeny, ale třeba i lovení divoké zvěře jako jsou mamuti, šavlozubí tygři nebo jaguáři. Jak se Ubisoft s tímto zasazením popral, se dozvíte v naší dnešní recenzi.
Mnohem raději bych viděla, kdyby se ve hře objevily docela nové nápady, jenže to je vcelku nereálné přání. Ubisoft je samozřejmě velmi opatrný, aby nešlápl vedle. Vzhledem k tomu, že vývoj nového Far Crye pro Ubisoft znamená mnohamilionovou investici, je to docela pochopitelné.
Viděno touto optikou ovšem nechápu, proč se společnost i nadále drží zcela dementního příběhu. Ano, koukání na jednání vyšinuté osoby v podobě Far Cry 4 ještě šlo. Dokonce i nechutnosti, které se tam občas objevovaly, měly své vlastní opodstatnění a občas dokázaly pobavit – ve své podstatě totiž sledovaly pouze vyšinutou duši jedné jediné postavy (svévolného diktátora Pagan Mina), což bylo vcelku zajímavé.
Ve Far Cry Primal ovšem sledujete příběhy většího počtu lidí, přičemž všichni tito lidé jednají iracionálně, jsou nechutní a kvůli tomu, že se za každou cenu snaží být vtipní, dost často nakonec vyzní dost trapně. Možná je to tím, že z příběhu podávaného stylem – podívej se, jak před tebou chodím zleva doprava a zprava doleva a pak udělám nějakou nechutnost (třeba olíznu uříznuté ucho) – jsem prostě už unavená. Nebo je to spíš tím, že ani jedna postava není dostatečně prokreslená, a že každá z těchto postav kvůli nechutnostem, které se dějí všude okolo, prostě tak nějak zapadá.
A to jsem se ještě nezmínila, že pralidé mluví velmi primitivně, neskloňují a tak si často domýšlíte, co vlastně řeší. Shrnuto a podtrženo, ačkoliv jsem velký fanoušek Far Crye, poprvé v životě se mi stalo, že příběh jsem prostě nevnímala a pokud jsem předělová videa rovnou nepřeskočila, tak jsem se během nich alespoň občerstvila.
Některé z výše zmiňovaných lidí (například šamana, sběračky, lovkyně, bojovníka) si plněním hlavní příběhové mise nastěhujete do vesnice a následně jim za sesbírané suroviny stavíte, nebo upgradujete jejich chýše. Tato činnost není jen tak svévolná, ale je na ní docela dobře namontovaná možnost upgradování. Na každou z těchto postav se totiž váže otevření určitého vybavení nebo vylepšení, které si následně (za další suroviny) můžete pořídit. Takže třeba vylepšení chýše sběračky vám dá možnost vidět na mapě suroviny, vylepšení chýše bojovníka vám potom dá možnost vyrobit si šaty do zimy, zvýšit svoje zdraví, vylepšení chýše lovkyně zase možnost vyrobit ze stejného množství surovin více šípů atd.
Upgradování zbraní je přitom odděleno od upgradování schopností a dovedností hlavní postavy. Zatímco vylepšování zbraní potřebujete suroviny jako je dřevo, kámen nebo kůži, k vylepšování hlavní postavy potřebujete zkušenostní body.
Vlastní strom dovedností je rozdělený do osmi skupin – survival, sběratelské schopnosti, schopnosti ovládání zvířat, lovecké schopnosti, bojové schopnosti, schopnosti vyrábět předměty a tzv. „Udam“ a „Izila“ schopnosti, což jsou speciální dovednosti, které přejímáte od nepřátelských kmenů.
Tento způsob rozdělení dovedností se mi líbil, všechno je přehledné a logicky rozdělené, takže po prvotním osahání se v tom už zbytečně nepřehrabujete a tak nějak tušíte, kde máte co hledat a vlastně i to, co příště chcete.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
