Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava XCOM 2: vypiplané pokračování herní legendy
XCOM 2: vypiplané pokračování herní legendy
autor: Lucie Jiříková , publikováno 11.2.2016
XCOM 2: vypiplané pokračování herní legendy

Druhý díl moderní reinkarnace klasické tahové strategie UFO: Enemy Unknown je na světě. Jelikož předchozí hra dopadla nadmíru dobře, čekali jsme od ní opravdu hodně – tím spíš, že její vydání bylo o několik měsíců odloženo. V dnešní recenzi si povíme, s jakými novinkami XCOM 2 přichází a zdali se vám jeho koupě vyplatí?


Rozdíl proti XCOM: Enemy Unknown je už na první pohled veliký – drobnými změnami prošly snad všechny základní prvky. A to je dobře. Všechny tyto změny totiž XCOM 2 táhnou téměř až k dokonalosti.

Základem XCOM 2 je vaše organizace, respektive její základna. Ta se nachází v raketě nad povrchem země a jako v předchozím XCOMu ji budujete hezky od píky. V předpřipravených prostorech zřizujete elektrárny, laboratoře, zbrojírny a další nezbytnosti, které vám následně produkují potřebné suroviny a další statky či služby.

V tomto konkrétním bodě se jedná o klasickou budovatelskou strategii – výstavba jednotlivých místností něco stojí, místnosti také musí někdo zřídit (technici) a nakonec je musí někdo živit – pokud ne surovinami, tak alespoň elektrickým proudem.

XCOM 2: vypiplané pokračování herní legendy

Do některých místností navíc musíte najímat pracovníky – jak už bylo zmíněno, o stavbu se starají technici, o výzkum zase vědci. Každý z nich je přitom ve své práci trošku jiný, takže na urgentní úkoly přiřazujete schopnější lidi a na méně podstatné úkoly potom slabší jedince. Za práci lidí se samozřejmě platí, takže je třeba vybírat s pečlivostí a v krizových okamžicích dělat i nějaké ty škrty.

Základnu v XCOM 2 opět uvidíte zboku, což mi trošku evokuje hry pro konzole (hra by přitom měla vyjít exkluzivně pro PC). Pohyb v rámci základny je ale rychlejší, místnosti jsou díky svému uspořádání a nadstavbovým grafickým prvkům přehlednější a co je asi to nejdůležitější – i díky neustálým rozpravám s nimi (vypráví vám například o výhodách nového výzkumu, nebo o nově objevených hrozbách) vypadají všechny tyto místnosti skutečně. Hře to přidává na uvěřitelnosti a vy se tak do dění můžete více ponořit.

Kromě trošku konzolového feelingu tak hře ani v tomto směru nemám co podstatného vytknout – a i ten konzolový styl je otázka osobního vkusu – věřím, že někomu se tento pohled bude líbit a bude mu vyhovovat.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
79 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 17.1Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.