Co a jak jsme hrávali na osmibitovém Atari. Zkuste si to také!
i Zdroj: PCTuning.cz
Historie Článek Co a jak jsme hrávali na osmibitovém Atari. Zkuste si to také!

Co a jak jsme hrávali na osmibitovém Atari. Zkuste si to také! | Kapitola 3

Pavel Tronner

Pavel Tronner

4. 2. 2016 11:00 31

Seznam kapitol

1. Hry pro osmibitové Atari  2. Osmibitové počítače Atari 3. Vzestup a ústup ze slávy 4. Jak si dnes zahrát 5. Hrávali jsme: Bruce Lee, Fort Apocalypse, Blue Max 6. H.E.R.O., Boulder Dash, River Raid 7. Spy Hunter, Rescue on Fractalus, Mercenary
8. Karateka, Agent USA, International Karate 9. Montezuma’s revenge, Goonies, Hacker 10. Ghostbusters, Archon, M.U.L.E 11. Pole Position, Polar Pierre, The Great American... 12. Frogger, Kennedy Approach, Hammurabi 13. Spy vs spy, Draconus, The Guild of Thieves

V 80. létech patřily počítače se stylizovanou horou Fuji ve znaku k nejrespektovanějším herním platformám. Šlo o jednu z nejstarších a nejpopulárnějších platforem vůbec. Jaké herní hity byly na Atari dostupné v době největší slávy, jak na této platformě vypadaly a si je i dnes vyzkoušet, jste tuto éru nezažili, nebo si jen chcete zavzpomínat?

Reklama

Vzestup a ústup ze slávy

Osmibitová platforma firmy Atari je unikátní ještě jedním hlediskem, s nímž se ale už moc chlubit nemůže. V podstatě už od toho roku 1979 nedošlo k žádné zásadní změně. Ano, měnily se typy, přibylo více paměti, místo čipu CTIA se objevil GTIA, ubyly 2 joystickové porty, Basic se ze zásuvného modulu přesunul do ROM počítače, přibyl expanzní port PBI později ECI, jenže to vše bylo vlastně jen leštění starého hardwaru, který byl nadále prodáván v novějším kabátě. Atari mělo sice velmi zajímavé prototypy, ale ty se nikdy na pulty nedostaly – což mimochodem vedlo k zajímavému paradoxu, že jste si koupili počítač s kvalitním rozšiřujícím portem PBI (či ECI) a nebylo co do něj zastrčit.

Úspěch platformy bohužel poznamenalo jedno přímo katastrofální rozhodnutí managementu firmy. V létech, kdy bylo Atari nejlepším herním počítačem na trhu (tedy do nástupu C64 či ZX Spectra) si firma žárlivě střežila technologická tajemství svého chipsetu, takže pro externí firmy bylo téměř nemožné vyvíjet pro tento počítač kvalitní hry. Až postupně se programátorům podařilo proniknout do tajů kouzel s ANTICem, takže mohly začít herní hody, jenže k tomu bohužel došlo pozdě.

Samotné Atari totiž bylo v mnoha ohledech dost omezené – tato omezení šla sice překonat, ale museli jste vědět jak, a bez dokumentace to moc nešlo. Například jeden z nejpoužívanějších grafických herních módů nabízel v rozlišení 160×192 použití maximálně 4 barev (další 4 bylo možné použít pro sprity). Jednoduchým, v podstatě triviálním kódem šlo toto omezení překonat tak, že jste mohli použít 4 různé barvy na každém obrazovém řádku – a tedy vytvářet barevně mnohem pestřejší grafiku. Museli jste ale vědět jak.

Tento fakt uzavřenosti platformy bohužel vedl k tomu, že pro ni zprvu vyvíjela hry pouze mateřská firma a jednalo se často jen o konverze her z oné omezené konzoly 2600. Ačkoliv se tyto hry přeci jen graficky vylepšily, jejich původ bohužel byl znát. Až později, zhruba od roku 1982, začaly pro Atari vznikat hry „na míru“, bohužel to ale už byla doba konce jeho kralování.

My v komunistickém Československu jsme se s tímto počítačem seznamovali až od poloviny osmdesátých let, kdy šlo v podstatě již o zastaralý hardware, zde ovšem prodávaný za velké peníze. Naštěstí, díky tomuto zpoždění tu nikdy neexistovala nouze o kvalitní hry, které se bůhvíjakými kanály pašovaly z Německa a kopírovaly (vlastně si nepamatuji, že bych někdy viděl nějakou originálně zakoupenou). Vzhledem k mizivému rozšíření disketové jednotky šlo většinou o hry distribuované na kazetách, ačkoliv později se díky systému Turbo 2000 podařilo převést některé disketové tituly k použití z kazetového magnetofonu, který byl tehdy standardem.

S revolucí nastal ústup všech osmibitových platforem, které byly stále méně a méně využívané, až se staly pouhou zálibou pro nadšence, dodnes se scházející na srazech a akcích. Vlastně jediné, co tehdy (kromě ceny) mohlo uživatele na těchto zastaralých strojích oslovit, bylo obrovské množství her a programů. Atari se sice v počtu nemohlo rovnat ZX Spectru či Commodore C64, nicméně třetí příčka mu jistě náleží.

Pokud se pustím na velice tenký led srovnávání těchto tří platforem (což je ještě dnes přímo výzva k flame), tak při srovnání multiplatformních her (těch na Atari nejpopulárnějších) se dá konstatovat, že nejlépe jsou naprogramovány na C64, Atari náleží stříbro a verze pro ZX Spectrum je obvykle odbytá. Tím se nechce říci, že ZX Spectrum bylo špatným herním počítačem – jeho hvězdné tituly naopak na Atari buď neexistovaly, či byly portovány mizerně. Dá se tedy říci, že zatímco „commodoristi“ se s „ataristy“ mohli co se obliby titulů nějak domluvit, svět „spektristů“ byl v této oblasti zcela jinde.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama