Na cestě k holodecku: Kam míří virtuální realita? | Kapitola 2
Seznam kapitol
Miluji virtuální realitu a děsí mě, jak roky lavíruje na pomezí mezi životem a smrtí. „Realistickou VR“, takovou, která je jenom stěží k rozeznání od reality skutečné, vidím celý svůj život jako finální hranici, ke které se musí dopracovat počítačové hry. Ale této hranice se nám stále nedaří dosáhnout. Jak jsme od ní daleko? A co nás to bude stát?
Druhou technologii, která garantuje VR přežití, je teleprezence. Teleprezence je obrovská věc v kosmonautice, robotice a vojenství a dovoluje zcela přirozeně ovládat drony a roboty. Na vozidle či robotovi je tereoskopická kamera, která se pohybuje podle toho, jak operátor otáčí hlavou a díky tomu vidí hloubku a zároveň ovládá stroj přirozeně. Experimenty s dálkově ovládanými vozidly ukázaly, že VR teleprezence zrychlí reakční dobu až desetkrát oproti klasické kameře a monitoru.
Je to super technologie, která umožní například opravu kosmické lodi, aniž by kosmonaut musel vylézat ven. Díky tomu můžeme potenciálně stavět velké kosmické lodě, přičemž velká část jejich objemu nebude natlakovaná, nebude mít protiradiační štít a podobně. Podobně se ukázalo, že VR teleprezence je vynikající u zbraňových systémů, jako jsou drony a dálkově řízené bojové roboty. Ve skutečnosti je to systém tak praktický, že se uvažuje o různých patrolovacích vozidlech, které by mohly hlídat objekty, velké kontejnerové lodě a podobně. S malým opravárenským robotem se můžete dostat i přímo dovnitř trubky či mechanismu a přitom ho ovládat přirozeně.
VR teleprezence má obrovský potenciál i v medicíně. Dovoluje, aby vzdálené základny měly menší osádku, přičemž z větší části dokáže medicínský teleprezenční systém vyřešit zranění a zdravotní problémy. Operující lékař může být doslova na druhé straně světa, pokud má dostatečný datový tok, může chirurgického robota ovládat zcela přirozeně. Stereoskopické vidění a možnost jen málo omezeného pohybu je skutečně velká věc!
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
