Jak jsme si kdysi hráli na hrdiny: nejlepší RPG z dávných časů | Kapitola 4
Seznam kapitol
Začátek roku je vždy dobrým obdobím pro bilancování minulosti – všude tabulky, nejlepší věci loňského roku, propadáky, překvapení, výhledy na rok letošní atd. Není ale na škodu podívat se trochu víc do minulosti, i proto jsme pro vás připravili seznam dvaceti nezajímavějších RPG z (téměř) dávné minulosti.
Betrayal at Krondor/Antara, Return to Krondor – 1993, 1997, 1998
- Dynamix
- DOS (1993)
Na základě fantasy ságy Trhlinové války (Riftwar) od Raymonda E. Feista vznikla jedna z velezajímavých RPG. Betrayal at Krondor byla rozdělená do devíti kapitol a vždy bylo potřeba splnit daný úkol, než se parta mohla posunout v ději do další kapitoly. Ve hře nechyběly žádné atributy jako vývoj postav, vylepšování skillů jejich používáním, nutnost hrdinů jíst a pít... ale co dělá z Krondoru srdeční záležitost, je jeho příběh. V té době si pamatuju většinu RPG jako “projdi spoustu pater a na konci zabij hlavního zlouna”, což nebylo vůbec špatné, ale Krondor přinesl takovou příběhovou linku, kterou jsem znal do té doby jen z adventur. Postupné rozvíjení příběhu, postavy s odlišnou mentalitou, mezi kterými fungovala chemie, každá se svou vlastní minulostí – bylo poznat, že se na příběhovém pozadí podílel zkušený spisovatel a že vývojáři dokázali všechno přenést do hry tak, aby to bezchybně fungovalo. Až po pěti letech vyšlo pokračování Return to Krondor, ve kterém bylo (skoro) všechno jinak a jen jeho epický závěr smazal trochu rozpaky z hraní.
Eye of the Beholder Trilogy
- Westwood
- Amiga/DOS (1991-1992-1993)
Hra patřící do “svaté trojice” titulů Dungeon Master – Eye of the Beholder – Wizardry měla obrovskou devízu v tom, že používala pravidla z druhé edice stolního Advanced Dungeons & Dragons. Světově asi nejpopulárnější systém RPG používají i další klenoty jako Baldur’s Gate, Neverwinter Nights nebo Icewind Dale. V době, kdy první EOB vyšel, tu bylo poměrně obtížné získat legální verzi hry, a Beholder byl asi první hra, kde jsem se setkal s protipirátskou ochranou ve formě zadávání údajů s papírového manuálu. Mám ten dojem, že v té době dokonce vycházely v časopisech přetisky částí papírových manuálů, aby chudáci majitelé neoriginálních kopií mohli hrát taky… S grafikou Black Crypt anii Dungeon Mastera nemohl EOB soupeřit, ale atmosférou se jim přesto vyrovná. V dnešní době už by mu nepřítomnost automapování neprošla, ale tenkrát byla doba tužek a čtverečkovaných sešitů. Nevzpomínám si, že by šlo v jiné hře oživit nešťastné dobrodruhy, kteří do podzemí zavítali před vámi a přidat je do vlastní party. Druhý díl The Legend of Darkmoon vylepšil jedničku v mnoha ohledech (včetně automapy), ale závěrečný díl vyvíjený SSI se příliš nepovedl – slabá zápletka a brutálně nevyvážená obtížnost z EOB III: Assault on Myth Drannor dělají nejslabší dil série. Sběratelé starých konzolí si první EOB mohou zahrát i na SNESu nebo SEGA CD.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
