Just Cause 3: šílená, ale prázdná jízda s technickými problémy

Just Cause 3: šílená, ale prázdná jízda s technickými problémy | Kapitola 5

Seznam kapitol

1. Mad Max byl jenom začátek 2. Akce na třetí 3. Střílej na všechno, co se hýbe 4. 1000 kilometrů čtverečních nestačí 5. S AMD to prostě nejde 6. Závěrečné shrnutí, hodnocení hry

Po videoherní adaptaci Šíleného Maxe, která vyšla před několika týdny, se Avalanche Studios konečně naplno pustili do dokončovacích prací na své vlastní hře Just Cause 3. Tu s velkou pompou vydali před několika dny, první hráči z ní však nebyli zrovna moc nadšeni. V této recenzi si povíme, jak na tom Just Cause 3 skutečně je a co jí hráči vyčítají nejvíce.

Reklama

V úvodu recenze jsem naznačila, že Just Cause 3 se nevyhnuly poporodní problémy. Zatímco konzolové verze hry byly slušně optimalizovány, hráči na PC si stěžovali na časté technické chyby.

Nejčastěji byly vzpomínány náhlé propady frame rate, problikávání herního prostředí, mizející textury, anebo rovnou padání. S technickými problémy se přitom měli setkat především majitelé grafických karet od AMD. Ve skutečnosti však byli postiženi i majitelé grafických karet GeForce.

Tak třeba já jsem hrála na sestavě s procesorem i5-3570 3,4 GHz, 16 GB RAM a GeForce GTX 670. Hra si sama detekovala střední nastavení, na němž i celkem solidně běžela. Nenáročné přírodní lokace běžely v 60 fps. Ale nedej bože, když jsem se přiblížila k nějaké hlídací budce a to i o rozloze 2 × 2 metry. V takovém případě se frame rate často propadl až na 20 a méně fps, o propadech frame rate ve městech ani nemluvě. Nepomáhalo přitom ani stažení detailů na minimum, prostě nic.

Jo a to jsem se ještě nepochlubila s tím, že mi hra asi šestkrát spadla, a to aniž by se předtím alespoň v nějakém rozumném časovém odstupu uložila. Člověk pak lituje, že nehraje na Xboxu nebo PlayStationu, což je prostě špatně.

Grafika hry je docela pohledná, i když detaily vás rozhodně neoslní. Spíš se dá říci, že tvůrci trefili příjemné barvy a objekty i celá městečka hezky zasadili do krajiny. Moc se mi nelíbily odlesky světla, které často vypadaly nepřirozeně. A nenadchla mě ani AI nepřátel. Ta má naprogramováno dostat se k vám nejrychlejší možnou cestou. Možná by to tolik nevadilo, kdyby to nebylo tolik vidět. Protivníci v automobilech kupříkladu bez rozmyslu přejedou překážku před sebou, namísto aby ji objeli, takže vtipně vyskočí do vzduchu a pak se v autě převrátí. Není to pravidlem, ale tu a tam se to stane.