Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Jak je důležité nežít v informační bublině
Jak je důležité nežít v informační bublině
autor: Michal Rybka , publikováno 4.12.2015
Jak je důležité nežít v informační bublině

Souhlasíte se sbíráním údajů o vašem chování „kvůli zlepšení poskytovaných služeb“? Pak velmi pravděpodobně podporujete nejen business se svými daty, ale také si budujete digitální informační bublinu, která vám zásadně zkreslí pohled na svět. Individualizované či personalizované vyhledávání vám totiž nebude ukazovat svět tak jak je, ale jak si stroj myslí, že ho chcete vidět.


Jindy pracujete s daty, o kterých prakticky jistě víte, že jsou vylhaná. Absolutním guruem je v tomto směru pro mě Jim Chanos, analytik, který přišel na podvod Enronu a zakladatel Kynikos Associates. V několika článcích můžete přijít na to, jak extrahuje pravdu z hory vyloženě vylhaných dat, jako jsou například oficiální čínské statistiky. Vysvětluje například i to, jak přišel na to, že ta čísla jsou vycucaná z prstu: „Číňané vydávají zprávy vždy včas, jsou podle očekávání a svoje údaje neopravují.“ Také vysvětluje, jak zjistit skutečný stav věcí – koreluje oficiální čínská data s informacemi, které dodávají čínští obchodní partneři, například australské firmy, které jim prodávají suroviny. Z kombinace těchto dat lze už provádět dedukce například o tom, jak moc je umělý stavební boom v Číně.

Jak je důležité nežít v informační bublině

"EnronStockPriceAugust2000toJanuary2001" by User:Nehrams2020 (original), User:0xF8E8 (SVG) - Derived from Image:EnronStockPriceAug00Jan02.jpg. Licensed under CC BY-SA 3.0 via Commons.

Jinou zajímavou metodu představuje „analýza dat pozpátku“. Chanos upozornil na to, že je poměrně snadné lhát směrem dopředu a vysvětlovat, „proč něco nešlo“ anebo přibarvovat výsledky. Tak například firma vydá výroční zprávu, ve které si pochvaluje dvouprocentní růst tržeb. To vypadá dobře, jenomže když se podíváme do historie, můžeme narazit na zprávu, ve které firma očekává alespoň sedmiprocentní růst.

Systematickým srovnáním dat směrem dozadu a zjišťováním, o čem se firma chlubí a o čem naopak přestala mluvit, se můžeme dopracovat k poměrně precizní představě o reálném stavu věcí. Nikdo se nebude chlubit tím, že nezvládl vývoj nové věci, radši o ní přestane mluvit anebo bude mluvit o změně trhu, či přeskočení jedné generace a tak podobně. I když se budete pohybovat v informační bublině dané jedním zdrojem, můžete tam objevit nesrovnalosti a udělat si obraz přesahující to, co vám tvůrce informační bubliny chce naservírovat.

Mnohem lepší je přítomnost informační bubliny odhalit a protrhnout ji. Detekce sama je poměrně těžká, a pokud je pro vás jediným zdrojem sociální síť, je to téměř nemožné. Sociální síť je nekonečný generátor informačního šumu a v podstatě jde o zdroj téměř bezcenný. Je rychlá, ale filtrovaná, zkresluje informace, dovoluje šíření hoaxů, často se tatáž informace po ní šíří v několika verzích, až se nakonec zdá, že jde o několik různých informací. Trochu to připomíná „Mistra X“ ze Simpsonů, kdy si Homer nemůže vzpomenout, jestli mu informaci řekl Nelson anebo Jimbo, „takže to má ověřené z více zdrojů“. Je to směšné, ale na sociálních sítích je to realita.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
260 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 126Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.