Mládí Billa Gatese, aneb kterak Bill k počítačům přišel | Kapitola 4
Seznam kapitol
Ať už je nám Bill Gates sympatický, či ne, nelze mu upřít velice důležitou roli v mikropočítačové revoluci. Jasně, lidé jsou nahraditelní a dá se předpokládat, že kdyby se jí z nějakého důvodu neujmul právě Gates, objevili by se jiní. Možná by historie byla i výrazně lepší. Gates však byl v pravý okamžik na správném místě.
Lakeside Programming Group
Na konci roku 1968 společně s Allenem a dalšími dvěma přáteli – Ric Weilandem a Kentem Evansem – vytvořili skupinu poněkud nadneseně nazývanou Lakeside Programming Group. Podařilo se jim získat první práci, kontrakt s firmou Computer Center Corporation. Ta totiž pořídila od firmy DEC počítače PDP-10 a jejich počítačový čas pronajímala. Vzhledem k tomu, že operační systém těchto počítačů stále nebyl plně odladěn, získala od firmy DEC výhodné podmínky – dokud bude dokumentovat chyby v operačním systému, nemusí za počítače platit splátky. V DECu nikdo nepočítal s možností, že si firma CCC na takový úkol najme vynalézavé puberťáky.
CCC udělala s kluky dohodu – oni mohou mít počítače k dispozici kdykoliv v nočních hodinách a o víkendech (kdy platící zákazníci počítače nevyužili), přičemž se budou snažit objevovat chyby v systému. Ty se zapisovaly do knihy chyb a většina zdejších záznamů patří Billu Gatesovi a Paulu Allenovi.
Toto kluky pochopitelně nadchlo. Taková příležitost! Billův život se významně zredukoval. Ihned po škole a rychlé večeři zamířil do zmíněné firmy a až do pozdních nočních hodin zde experimentoval s PDP-10. Po několika hodinách si parta obvykle objednala pizzu s kolou. Byly to dokonalé časy. Nejen, že měli možnost si pohrát s počítačem dle libosti. Kromě toho se seznámili se zajímavými lidmi, kteří jim mohli zodpovědět spoustu všetečných dotazů. Ve firmě se totiž občas objevil vousatý mladík – Gary Kildall. Ani ne za deset let vytvoří nesmírně úspěšnou firmu Digital Research a první všeobecně rozšířený systém CP/M.
Dalším velmi zajímavým člověkem, s kterým se pravidelně setkávali, byl Steve Russell. Ve svých třiceti jej už všeobecně považovali za programátorskou hvězdu první velikosti. Tento autor první počítačové hry pro PDP-1 rád klukům pomáhal.
Díky němu se dostali mnohem dále, než jen k Basicu či Cobolu. Ke svému překvapení totiž zjistili, že vlastním jazykem počítače není ani jeden z nich, ale jakési tajuplné zkratky, na první pohled nedávající moc smyslu. Zeptali se proto Russela, který jim přinesl manuál k assembleru s tím, že si jej musí přečíst. Stále jim však něco nebylo jasné – opět to řešil jiný manuál, tentokrát s výpisem rutin operačního systému. Touto postupnou metodou se Allen s Gatesem stali přímo mistři ve znalostech o PDP-10.
V patnácti létech získali první programátorskou zakázku ze skutečného světa. Firma Information Services se na kluky z Lakeside obrátila, jestli by pro nějakého z jejich klientů nevytvořili účetní program pro jim velmi dobře známý PDP-10. Gatesův otec se jako právník podílel na sepsání smlouvy, no a kluci se pustili do práce. Šlo o skvělou příležitost přičichnout ke skutečnému životu. I když se jednalo o velmi nudné záležitosti (aspoň z hlediska patnáctiletých kluků), vyžadující pochopení právní a daňové legislativy, práce se jim dařila a program úspěšně dokončili.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
