Otevřená a uzavřená: Jaký typ společnosti svědčí technologiím? | Kapitola 6
Seznam kapitol
S tím, jak se statisíce migrantů valí Evropou, přichází otázka: Je to pro technologie spíš pozitivní jev, anebo negativní? Nebylo by nakonec lepší se od méně vyspělého světa izolovat? Ponechme stranou otázky, jak smysluplné či vizionářské je to politicky a demograficky. Co to znamená pro kulturu, vědu a technologii?
Japonci ovšem na rozdíl od Číňanů byli flexibilní a ochotní rychle opravit svoje technologická zanedbaní. Jejich vzestup za Meiji je skutečně obdivuhodný a ukazuje, že když se chce, dostanete se ze středověku na špičkovou technologickou úroveň velice rychle. Zároveň to jasně ilustruje, že každá kultura potřebuje občas pošťouchnout, že cestování, výměna informací a obchodování jsou důležité už jenom proto, abyste nezakrněli. A to i v případě, že jste kulturou xenofobní a supremacistickou, jako Japonsko zcela jistě bylo (a pořád trochu je).
"" by Anonymous Japanese -
"Samourai et Kamikaze" Constantin Parvulesco p.55. Licensed under Public Domain via Commons.
Pravda je taková, že společnostem určitá míra otevřenosti prospívá. Soutěž je v podstatě zdravá, pokud spolu firmy, země a kultury nesoutěží, vývoj stagnuje. Zdá se, že ale není ani tak podstatné, jak je společnost otevřená anebo uzavřená, ale jak se filozoficky staví k inovacím a k hodnotám vědění a vzdělávání. Řada kultur, hlavně blízkovýchodních, ležela doslova na obchodních křižovatkách, kde neustále proudilo nové zboží, ale stavěli se k němu jako obchodníci a neměli vlastní ambici konkurovat. Jiné kultury, jako byl Řím, sice novinky oceňovaly, ale jenom ve zcela pragmatické míře, což opět inovaci brzdilo. Ty civilizace, které pochopily, že ve vzdělání se ukrývá bohatství, se byly schopny rozvíjet. Nutnou podmínkou ale bylo to, že se technologie postavily na vyšší stupínek než filozofie či náboženství, které naopak inovaci brzdí.
Historické lekce jasně ukazují, že pro rozvoj inovací je nejlepší pragmatická otevřenost. Přejímáte nápady, technologie a všeobecně ty věci, které vám pomáhají v rozvoji. Naopak by se neměly přejímat dogmatické filozofie, které inovace brzdí a nakonec zardousí i vaše vlastní inovátory. Zamrzlé dogmatické a fundamentalistické filozofie nemají v moderním světě co dělat, neustále ho strhávají do středověku – a to i v případě, že pro svoje šíření využívají technologie, které samy v podstatě hluboce nenávidí. Takovým filozofiím je třeba se bránit, protože jak ukazují dějiny, nemáme žádnou záruku, že se civilizovaný svět kvůli nim opět nepropadne do barbarství.
