Otevřená a uzavřená: Jaký typ společnosti svědčí technologiím?
i Zdroj: PCTuning.cz
Hry Článek Otevřená a uzavřená: Jaký typ společnosti svědčí technologiím?

Otevřená a uzavřená: Jaký typ společnosti svědčí technologiím? | Kapitola 4

Michal Rybka

Michal Rybka

2. 10. 2015 14:00 46

Seznam kapitol

1. Ve jménu pokroku 2. Znalosti jsou vždycky někomu na obtíž 3. ...ale některé se hodí do krámu 4. Když to „venku“ stojí za starou belu... 5. ...tak za zdmi snadno zaspíte 6. Když se chce, přeskočíte staletí

S tím, jak se statisíce migrantů valí Evropou, přichází otázka: Je to pro technologie spíš pozitivní jev, anebo negativní? Nebylo by nakonec lepší se od méně vyspělého světa izolovat? Ponechme stranou otázky, jak smysluplné či vizionářské je to politicky a demograficky. Co to znamená pro kulturu, vědu a technologii?

Reklama

Dva extrémy společností jsou zcela otevřená versus zcela uzavřená. Zcela otevřená společnost dovoluje v podstatě volný pohyb osob, které se mnohou libovolně usazovat, anebo naopak odcházet jinam, pokud se jim zlíbí. V minulosti bylo volné cestování poměrně omezené, nebylo to ale ani tak kvůli politickým omezením, ale kvůli tomu, že cestování bylo velmi nákladné.

Cestovat za normálních okolností proto mohly hlavně elity. Už ve starověku najdeme turisty, kteří se pohybovali po hellénském světě, bylo jich ale poměrně málo. Často cestovali hlavně obchodníci a politici, běžní lidé cestovali jen tehdy, když museli. Dnes je cestování nejen velmi levné, díky internetu je v podstatě instantní. V moderním světě může být komunikace s kteroukoliv částí světa vlastně okamžitá, v podstatě jste limitováni hlavně jazykovými znalostmi.

Určitým paradoxem „globální vesnice“ a množnosti neomezené komunikace je ale to, že dnes můžeme mít globální izolované komunity, které fyzicky žijí na jednom místě, ale kulturně někde jinde. Klasická cizinecká enkláva se mění na připojenou cizineckou enklávu, takže Vietnamec u nás se může bavit u vietnamských pořadů, Arab žijící v Dánsku sleduje jen arabské kanály a Čech pracující v Číně neustále komentuje českou politiku na sociálních sítích. Tento zvláštní jev je možná návratem ke konceptu určité dobrovolné kulturní izolace a není to dobrá věc.

Opakem otevřené společnosti je uzavřená neboli izolacionistická společnost, která své občany buď uvazuje na místo, které jim je přikázáno (typicky v otroctví či nevolnictví), anebo se úmyslně izoluje od světa. Nejde tu o izolaci v tom smyslu, že „všude je to daleko“ a tak se tam nevyplácí chodit (což bylo typické například pro indiánské říše), ale o aktivní zákaz interakce s okolním světem.

Dnes ho známe hlavně z konceptu cenzury a teritorializace internetu, což je možná nejhorší plíživý mor, který světovou síť vůbec kdy zasáhl. Intelektuální izolace není dobrá, i když se k ní režimy často uchylují proto, že potřebují udržovat svoji populaci pod kontrolou své propagandy. Za socialismu jsme měli soudruhy z kulturních komisí, dnes si země pěstují svoje národní firewally a i na Západě fungují noty, podle kterých vykládají mainstreamová média lidem svět tak, aby ho viděli „správně“.

¨

Stejné video s českými titulky najdete na videacesky.cz

Asi nejklasičtějším příkladem izolacionistické politiky je Haijin, zákaz mořeplavby vydaný v Číně za dynastie Ming. Šlo o kompletní zákaz mořeplavby, který byl mířen hlavně proti pirátství, hlavně japonskému pirátství. (Japonští piráti zvaní wako byli velmi nepopulární hlavně v Koreji, kde pravidelně plenili a podnikali invaze, ale i v dalších zemích.) Zákaz byl překvapivě obnoven po rozsáhlých průzkumných cestách admirála Zheng He, které započaly v roce 1403. Jejich cílem bylo prozkoumat okolní moře a získat „poklady“. Při výpravách obrovských flotil, které se se plavily moři jihovýchodní Asie a Indickým oceánem, se čínské flotily dostaly přinejmenším až k Africe.

V roce 1433 byly obří výzkumné výpravy zastaveny, údajně kvůli vysokým nákladům. Traduje se ale, že se Číňané dopracovali k závěru, že jsou nejvyspělejší a nejbohatší civilizací světa, takže nemá vůbec smysl snažit se objevovat jiné země. Naráželi stále na barbary, kteří je mohli tak možná obrat o cennosti a technologie, takže nemělo smysl vynakládat úsilí na pokusy o obchod.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama