Zrození nakousnutého jablka | Kapitola 4
Seznam kapitol
Většina firem z počátků mikropočítačové revoluce je dnes již buď zcela neznámá, nebo jde o známá, leč historii patřící jména. Některá dodnes užívaná (Atari) už nemají se svými počátky mnoho společného. Jedině firma Apple, která na začátku taktéž stála, existuje doposud. Ba dokonce se jí podařilo kolem svého zrodu a prvních krůčků vytvořit legendu. Pokusíme se na tuto etapu jablečné historie podívat poněkud střízlivěji.
Jak jsme si řekli, Apple I neměl k dispozici Basic, ačkoliv v této době se tento jazyk už začínal stávat u mikropočítačů standardním vybavením. Důvod byl prostý – snadno se v něm programovalo a dal se na tehdejším minimálním hardwaru dobře realizovat. Programování ve strojovém kódu dokázali jen ti nejzkušenější a vyšší programovací jazyky a kompilátory se s tehdejšími minimálními velikostmi RAM používat nedaly. Jedině interpreter Basicu bylo možné zabudovat do ROM, aby si tak uživatelé mohli nějaký ten software napsat sami. Protože tehdy víceméně platilo, že co jste si nestvořili sami, to jste neměli…
Leč Wozniak důležitost Basicu nepochopil. Pro Apple I jej sice vyvíjel, ale nesmírně zdlouhavě, což možná zapříčinilo neúspěch tohoto počítače – protože když jste tehdy neměli Basic, měli jste smůlu. A Wozniak se raději, než vývoji Basicu, věnoval následovníkovi s barevnou grafikou. Jinými slovy, udělal přesně to, co by dělat neměl – místo rozvíjení toho základu odstřihl prvotní uživatele a udělal na ně dlouhý nos. Nelze se divit. Byl to mladý technik, nikoliv obchodník…
Kromě toho, další důvod, proč byl Apple I přijímán se skepsí, byl použitý mikroprocesor. Z dnešního hlediska nešlo o problém, protože tento čip měl před sebou slavnou budoucnost v mnoha dalších osmibitech. Tehdy šlo ale o novou a neprověřenou technologii, přičemž její programování ve strojovém kódu působilo značně primitivnějším dojmem, než na i8080. Ono se ani není čemu divit, protože MOS6502 nebyl zrozen pro použití v mikropočítačích. Měl pohánět kalkulačky, průmyslové automaty atd. Měl být konkurencí pro starší čipy od Intelu. Fakt, že se uplatnil v počítačích, byl tak trošku nad plán. A uplatnil se skvěle, ovšem to v roce 1976 nikdo netušil.
Pak byl začátkem roku 1977 uveden Commodore PET. Jak jsme si již vyprávěli, nechybělo mnoho a Commodore zakoupil Wozniakův prototyp. Z prodeje ale nakonec sešlo a to z několika důvodů. Jednak kvůli ceně, protože Steve Jobs si řekl o tolik, že to šéfovi Commodore Jacku Tramielovi přišlo směšné. No a za druhé si moc nepadli do oka Chuck Peddle, šéf vývoje v Commodoru, a Steve Wozniak. Peddle poukazoval na některé chyby ve Wozniakově návrhu a chybějící Basic.
Basic na Commodore PET
Woznak sám později tvrdil, že ten hlavní důvod byl v tom, že Peddle chtěl stavět počítač sám. Těžko dnes říci, leč existoval i druhý dost podstatný problém, který Peddleovi vadil. Apple II neuměl zobrazit malá písmena. A Peddle už tehdy tušil, že jedno z prvních rozumných využití mikropočítačů může být náhrada za psací stroj. A co chcete tisknout bez malých písmen? Peddle v pozdějších vzpomínkách Wozniaka a Apple rozhodně nešetřil. Podle něj bylo tehdy v Kalifornii hned několik takových garážových firmiček s podobnými na kolenou sestavenými produkty. Všechny zoufale hledaly nějakého bohatého investora. Apple se od ostatních prý lišil v tom, že jemu se to povedlo. Legenda o genialitě obou zakladatelů je proto poněkud diskutabilní, můžete v ni věřit, ale můžete i zůstat u skepse…
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
