Marné hledání druhého hitu, aneb vězni jediného titulu | Kapitola 4
Seznam kapitol
Opakuje se to stále: Firma uspěje s herním trhákem, roste jako blázen, novináři ji oslavují, vstoupí na burzu – a všichni se ptají: Co bude další hit? Jenomže i když se vývojář snaží ze všech sil, druhý úspěch ne a ne přijít. Proto dokolečka recykluje původní hru – a čím déle to dělá, tím víc se zdá, že už s další peckou nikdy nepřijde.
Problém pro Rovio podle mě představuje celkem slabá reakce na novou verzi Angry Birds 2. Nejde vyloženě o propadák, je pokud chcete nahradit trhák, měl by to být alespoň stejný trhák a tím Angry Birds 2 nebudou. Původní Angry Birds mají na Metacriticu průměrné hodnocení 80%, nová verze – přes nepochybný technologický pokrok – pouze 66% a názor hráčů je víceméně negativní. Hráči kritizují přechod na free to play model: Máte pět pokusů na dohrání levelu, který se nezřídka skládá z několika částí, potom se vám životy dobíjejí rychlostí život za 30 minut.
Příchod mikrotransakcí vedl k tomu, že se objevila kritika, že „to už nejsou Angry Birds, ale Shopping Birds“. Řada lidí se vyjádřila ve smyslu, že by raději „zaplatila deset dolarů najednou, než aby postupně platili jeden dolar za každý pokus“. Osobně mě navíc překvapilo to, že se hra musí připojit k serveru. Pokud nemáte připojení anebo je server dole (to se mi stalo právě v okamžiku psaní článku), tak hra prostě nejede.
Není to poprvé, co se Rovio rozhodlo pro free to play hru. Dosti úspěšným titulem byly Angry Birds Go! (2013), které přinesly ptačí závody na multikárách z kopce. Dočkaly se více než 100 milionů stažení. Free to play koncept byl pojat celkem přijatelně, mohli jste vyhrávat závody a postupovat pomaleji anebo si kupovat vylepšení. Hra byla doplněna o možnost dokupovat si speciální fyzická autíčka Telepods, která se pak přes QR kód mohla „teleportovat“ do hry. Některá vylepšení ve hře a zvláště pokročilá autíčka ale byla velice drahá.
Proč se Roviu nedaří prorazit s novým brandem? Má bezpochyby schopné vývojáře, má skvěle rozjetý branding a merchandising, dokonce i design jejich her dává smysl. Je velmi dobrý, neobsahuje zásadní chyby, sází na konzervativní a odzkoušené mechaniky. Rozhodně je nadprůměrný. Přesto se zdá, že je možné, že právě úspěch Angry Birds jim podráží nohy – jsou v očích hráčů je výrobce příliš svázán s jedním typem hry a proto neakceptují hry, které jsou výrazněji odlišné.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
