Svět po konci práce | Kapitola 2
Seznam kapitol
Za komunistů nám tvrdili, že nástup průmyslové revoluce přinese ráj na Zemi. Lidi budou pracovat maximálně jeden den v týdnu, po zbylou dobu se budou věnovat tvořivé práci. S vítězstvím moderního kapitalismu se ukazuje, že to ve světě bez práce zdaleka tak růžové nebude. Roboti už nejsou jen v továrnách, objevují se už i v běžných povoláních a službách, a ne každý, koho nahradí, může být programátor, kadeřnice, manažer nebo účetní.
Všichni ekonomové následovali globalizační ideje Alana Greenspana, který v souladu s teorií mezinárodního obchodu hlásal myšlenku, že by se mělo v dané zemi vyrábět jenom to, co daná země zvládá relativně nejefektivněji. Greenspan zdůrazňoval, že globalizace pozvedla stovky milionů lidí z bídy do mnohem lepších životních podmínek, opomněl však podotknout, že to bylo v zemích, kam migrovala výroba a to na úkor zemí, odkud odcházela.
V 90. letech se k tomu přidala myšlenka optimalizace založená na predikci budoucnosti v minulosti. Za potlesku politiků a veřejného udělování ocenění to vedlo k tomu, že se svět stal ve svém důsledku mnohem fragilnějším. Optimalizace vedla ke snižování počtu soutěžících firem a jejich shromažďování v té lokaci, kde je výroba nejvýhodnější. Jaké to má důsledky jsme mohli vidět v roce 2011, kdy záplavy v Thajsku vytopily najednou většinu továren na harddiskové komponenty a ty skokem dvakrát zdražily.
Anebo letos, kdy nenadálá vlna veder zvedla poptávku po větrácích. Protože se většina z nich vyrábí v Číně a jejich prodeje a výroba se plánuje podle minulosti, došlo k situaci, kdy prostě nebyly. Zapomeňte na kapitalistické poučky z ekonomie, že nárůst poptávky vede k nárůstu nabídky.
Poptávka je zde, ale výroba je na druhé straně planety, takže pokud už vyrobené větráky čekají v kontejneru v Shenzenu, piráti u Somálska moc neřádí a islamisté neblokují Suez, může být zboží v Rotterdamu šupem hopem tak asi za měsíc. Pokud vyrobeny nejsou, tak to může trvat i dvakrát tak dlouho, ale to už bude po vedrech, takže to asi nemá cenu.
Moderní globalizovaná ekonomika vede k tomu, že je zboží výrobně levné, ale je to na úkor robustnosti a bezpečnosti ekonomik jednotlivých zemí. Na Business Insideru se objevil článek, který vypočítával roky, kdy bylo v USA naposledy vyrobeno nějaké zařízení. Teprve v okamžiku, kdy americká armáda a letectvo zjistilo, že nakupuje místo nových náhradních dílů už použité, si generálové uvědomili, že vlastně ani neví, co přesně dělají čipy, které jim Číňané prodávají a které se montují do letadel, lodí a zbraní. Proto DARPA přišla s projektem Integrity and Reliability of Integrated Circuits (IRIS), který je pokouší analyzovat, zda čipy dělají jenom to, co dělat mají.