Proč je důležité se nebát a milovat svého robota | Kapitola 3
Seznam kapitol
V sobotu a neděli 13. a 14. června proběhl v Kongresovém centru Praha další Robotický den. Nezaváhali jsme a šli se tam podívat – a bylo to příjemné překvapení! Zaujalo mě nejen to, kolik mladých konstruktérů a konstruktérek se podílelo na soutěžích i na demonstracích, ale jak pozitivní vliv na robotizaci naší společnosti má Arduino a Lego Mindstorms.
Osobně jsem byl velice překvapen tím, kolik lidí postavilo svoje roboty na stavebnicích Arduino, Merkur a Lego Mindstorms. Pravdou je, že zlatá éra vlastních pájených zařízení, kterou jsme prožívali během osmdesátých let, je podle všeho definitivně pryč. Nahradila ji „ready made“ éra, kde si lidi berou za základ svých konstrukcí už hotové stavebnice a na jejich základě sestavují vlastní roboty a zařízení. Využívají jak hotový hardware, tak i hotová vývojová prostředí, se kterými se přece jen líp pracuje, než tomu bylo v dobách, kdy jste si museli napsat i vlastní assembler.
Je to dobře? Je to špatně? Když jsem se bavil se skutečně dobrými vývojáři, jako je můj bývalý kolega Vladimír Veselý, někteří zdůrazňovali nutnost studovat IT od fundamentů, tedy jít do hloubky a pochopit, jak fungují věci, na kterých je založen moderní hardware a software. Používání již hotových stavebnic a kitů lze přirovnat k situaci, když si vyvinete svoji hru na licencovaném engine a vlastně ji víceméně jenom skriptujete. Je to limitující co do výkonu a vlastností a rovněž tak to před vámi schovává principy funkce.
Na druhou stranu to vývoj zjednodušuje a zpřístupňuje. U Lego Mindstorms dostanete do ruky grafické prostředí ve kterém skládáte za sebe kostky. Je to jednoduché, ale u větších projektů nepřehledné a funkčně limitující. Arduino má svůj vlastní jazyk založený na C/C++, programům se říká skeče. Je to jazyk významně silnější, limitem většiny „mozků“ Arduina je ale velmi výrazně omezená paměť. Zdá se, že logickou cestou pro vývojáře je použít Lego Mindstorms pro začátek, pak pokročit k Arduinu a nakonec k Edisonu a nebo Rapsberry Pi. A nebo nějakému jinému pokročilejšímu řešení, které nabízí výkon a možnosti na úrovni moderního smartphonu.
Buď jak buď: Robotický den 2015 mě opravdu příjemně překvapil. Ukazuje totiž, že i v nejmladší generaci najdeme zapálené vývojáře a vynálezce, které technologie opravdu baví a určitě vymyslí v budoucnosti něco úžasného! Takže určitě zajdeme i na Robotický den 2016 a možná se stavíme i na RoboPivo, což je akce „určená především pro chválu vlastních robotů, ať už hmatatelných nebo imaginárních, a ostrou kritiku robotů cizích“.
Bender by měl radost. Bender by měl rozhodně radost!
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
