Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Okna na PC dokořán: z DOSu ke grafickým rozhraním
Okna na PC dokořán: z DOSu ke grafickým rozhraním
autor: Pavel Tronner , publikováno 12.5.2015
Okna na PC dokořán: z DOSu ke grafickým rozhraním

Jako náctiletý jsem hltal skvělý seriál uváděný Jiřím Grygarem – Okna vesmíru dokořán. Byl vysílán ještě za komunismu a já tehdy vůbec netušil, že se v této době otevírají i jiná „okna“ a to na osobních počítačích. Neměl jsem nejmenší potuchy, že tato okna můj život ovlivní daleko více, než všechny skvělé ba vynikající knihy Jiřího Grygara.


Válka s pamětí

Problém byl jinde. Pokud jste měli například tehdy hezkých 256kB RAM a chtěli jste spustit tabulkový a textový procesor, mohli jste už z principu použít pouze necelých 128kB pro každou z těchto aplikací. V nich jste to pak s pracovními soubory nemohli moc přehánět. Tehdejší verze zmíněných spouštěčů nepodporovaly swapování na disk, už z toho důvodu, že – jak jsme si řekli – pevný disk téměř nikdo neměl.

Až později, v roce 1985, zabudoval Quarterdeck do svého DESQView podporu virtuální paměti. To byl obrovský výdobytek, protože pokud jste neměli dostatek RAM, vzal tento systém pozastavenou aplikaci na pozadí a uložil ji na disk (či disketu). V případě, že jste se do ní přepnuli, tak ji nahrál zpět do paměti. To sice zdržovalo, zvláště u zmíněné diskety docela dost, ale umožňovalo to používat zároveň více programů. Přesně stejně to dělají i moderní operační systémy. Právě díky tomuto výdobytku se DESQView nakonec dokázal prosadit. Prostě – byl celkem použitelný.

Celé to tedy tak trochu připomínalo začarovaný kruh – okenní prostředí se nemohla prosadit, protože hardware na jejich běh nikdo neměl. No a protože takový hardware nikdo neměl a zákazníků bylo málo, nevyplatilo se je dále zdokonalovat. Jen některé firmy vytrvaly.

TopView

V srpnu 1984 přišla se svou troškou do mlýna nejslavnější počítačová společnost světa. IBM představilo své dílo jménem TopView. O jeho úspěchu nikdo v této mamutí společnosti nepochyboval, protože něco takového pro zdejší management nepřipadalo v úvahu. No, a právě tato zcela nepravděpodobná ba nemožná varianta nastala.

Okna na PC dokořán: z DOSu ke grafickým rozhraním
"Topviewvirtualpc" by Source. Licensed under Fair use via Wikipedia.

V době, kdy TopView přišlo v březnu 1985 na trh, existovala na něm již konkurence. Zmínili jsme ji výše, no a zatímco IBM se rozkoukalo později, měly ty menší firmy, jako například Quarterdeck, čas své produkty upravovat dle přání zákazníků. A tak se stalo, že oproti této konkurenci TopView v podstatě nic nového nenabízelo, ba naopak, za zmíněným DESQView poměrně dost zaostávalo. Kromě toho se naprosto příšerně ovládalo a podporovalo jen zcela omezenou sadu aplikací.

A tak nakonec jediným přínosem TopView bylo zavedení standardního formátu souborů PIF, tedy „Program Information File“. Tento formát převzaly i ostatní systémy, například Windows. V tomto souboru si uživatel mohl pro každý program nastavit důležité informace pro jeho spuštění – minimální a maximální velikost dostupné paměti, zda bude program spuštěn v okně či na celé obrazovce, pracovní adresář, parametry atd.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
123 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 56.7Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.