Okna na PC dokořán: z DOSu ke grafickým rozhraním
i Zdroj: PCTuning.cz
Hry Článek Okna na PC dokořán: z DOSu ke grafickým rozhraním

Okna na PC dokořán: z DOSu ke grafickým rozhraním | Kapitola 4

Pavel Tronner

Pavel Tronner

12. 5. 2015 04:00 5

Seznam kapitol

1. Okna na PC dokořán 2. Visi On 3. Méně známé okenní systémy 4. IBM TopView 5. Operační systémy Digital Research 6. Microsoft Windows

Jako náctiletý jsem hltal skvělý seriál uváděný Jiřím Grygarem – Okna vesmíru dokořán. Byl vysílán ještě za komunismu a já tehdy vůbec netušil, že se v této době otevírají i jiná „okna“ a to na osobních počítačích. Neměl jsem nejmenší potuchy, že tato okna můj život ovlivní daleko více, než všechny skvělé ba vynikající knihy Jiřího Grygara.

Reklama

Válka s pamětí

Problém byl jinde. Pokud jste měli například tehdy hezkých 256kB RAM a chtěli jste spustit tabulkový a textový procesor, mohli jste už z principu použít pouze necelých 128kB pro každou z těchto aplikací. V nich jste to pak s pracovními soubory nemohli moc přehánět. Tehdejší verze zmíněných spouštěčů nepodporovaly swapování na disk, už z toho důvodu, že – jak jsme si řekli – pevný disk téměř nikdo neměl.

Až později, v roce 1985, zabudoval Quarterdeck do svého DESQView podporu virtuální paměti. To byl obrovský výdobytek, protože pokud jste neměli dostatek RAM, vzal tento systém pozastavenou aplikaci na pozadí a uložil ji na disk (či disketu). V případě, že jste se do ní přepnuli, tak ji nahrál zpět do paměti. To sice zdržovalo, zvláště u zmíněné diskety docela dost, ale umožňovalo to používat zároveň více programů. Přesně stejně to dělají i moderní operační systémy. Právě díky tomuto výdobytku se DESQView nakonec dokázal prosadit. Prostě – byl celkem použitelný.

Celé to tedy tak trochu připomínalo začarovaný kruh – okenní prostředí se nemohla prosadit, protože hardware na jejich běh nikdo neměl. No a protože takový hardware nikdo neměl a zákazníků bylo málo, nevyplatilo se je dále zdokonalovat. Jen některé firmy vytrvaly.

TopView

V srpnu 1984 přišla se svou troškou do mlýna nejslavnější počítačová společnost světa. IBM představilo své dílo jménem TopView. O jeho úspěchu nikdo v této mamutí společnosti nepochyboval, protože něco takového pro zdejší management nepřipadalo v úvahu. No, a právě tato zcela nepravděpodobná ba nemožná varianta nastala.

Okna na PC dokořán: z DOSu ke grafickým rozhraním
i Zdroj: PCTuning.cz


"" by Source. Licensed under via Wikipedia.

V době, kdy TopView přišlo v březnu 1985 na trh, existovala na něm již konkurence. Zmínili jsme ji výše, no a zatímco IBM se rozkoukalo později, měly ty menší firmy, jako například Quarterdeck, čas své produkty upravovat dle přání zákazníků. A tak se stalo, že oproti této konkurenci TopView v podstatě nic nového nenabízelo, ba naopak, za zmíněným DESQView poměrně dost zaostávalo. Kromě toho se naprosto příšerně ovládalo a podporovalo jen zcela omezenou sadu aplikací.

A tak nakonec jediným přínosem TopView bylo zavedení standardního formátu souborů PIF, tedy „Program Information File“. Tento formát převzaly i ostatní systémy, například Windows. V tomto souboru si uživatel mohl pro každý program nastavit důležité informace pro jeho spuštění – minimální a maximální velikost dostupné paměti, zda bude program spuštěn v okně či na celé obrazovce, pracovní adresář, parametry atd.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama