Krása jednoduchosti, aneb o hardwaru bez „zbytečností“
i Zdroj: PCTuning.cz
Hry Článek Krása jednoduchosti, aneb o hardwaru bez „zbytečností“

Krása jednoduchosti, aneb o hardwaru bez „zbytečností“ | Kapitola 5

Michal Rybka

Michal Rybka

17. 4. 2015 03:00 24

Seznam kapitol

1. Integrace 2. K zpátky k „jednoduchosti“ 3. Lehké pro konstruktéry, peklo pro majitele 4. Souboj modularity a uzavřenosti 5. Loupání místo šroubováku, lepidlo místo šroubků 6. Proč si to nezkomplikovat

Na předváděčce Kingston v úterý 14. dubna nám ukazovali vyšperkované skříně, nová sluchátka i disky SSD. Na mě ovšem udělal dojem hlavně maličkatý SSD PCIe disk ve formátu M.2. A nejen on, hlavně adaptérová karta pro PCIe slot, se kterou na rozdíl od starších řešení všechno vypadalo úžasně jednoduše.

Reklama

V té době si výrobci začali klást otázku, zda má smysl vytvářet notebooky jako upgradovatelné. Některé dovolovaly výměnu procesoru a dokonce i grafiky ve formě MXM modulu, ale většina lidí si rozšířila maximálně paměť anebo disk. CMOS baterii vyměnil v notebooku málokdo, baterii jenom ten, kdo notebook používal přes tři roky. Proč vlastně dělat stroje složité, se spoustou dvířek a okének, když se upgrade dá udělat v servisu? Moderní notebooky už při upgrade servisní zásahy vyžadují. Uvnitř jsou stále rozšiřitelné a vylepšovatelné, ale už do nich není úplně jednoduché vlézt. To samé platí i pro all-in-one: Pokud se vám do nich podaří dostat, můžete si je celkem snadno rozšířit. Jenomže dnes už nestačí odmontovat kryt, all-in-one počítač si dost často musíte jaksi rozloupat.

 

Tím ovšem simplifikace nekončí. Nejdříve vymizela možnost uživatelsky upgradovat komponenty, potom baterie, pak už se objevily stroje slepené a dnes čekáme na první notebook s „jedinou dírou na boku“. Přijde mi to poněkud šílené – ještě bych pochopil systém s jedním konektorem pro napájení a jedním USB portem, který se dá rozbočit hubem anebo dokovací stanicí. Jedna věc je stroj, který nelze rozšířit vnitřně – ale systém, který fakticky nelze vylepšit vůbec...?

Přesto to vypadá jako logický krok. Notebooky míří k čistě bezdrátové konstrukci, kdy si stroj posadíte na indukční nabíjecí podložku a teprve ta nabídne konektory pro připojení periferií. Myš a reproduktory se připojí přes Bluetooth, k síti se připojíte přes wifi, k televizi přes widi – a je to. Dřív nebo později se podobný stroj objeví. Takový stroj by mohl přinést některé velmi pěkné vlastnosti – například vodovzornost, také konstrukce může být o něco pevnější anebo stroj může být naopak o něco menší.

Můj postoj k podobným strojům je velmi rozporuplný. Na jedné straně jsou elegantní a nevyžadují složitou údržbu, protože tam vlastně nic složitého dělat nejde. Chromebook ve smyslu počítače, který je udržován centrálně poskytovatelem cloudové služby, je vlastně rozšířením tohoto konceptu. Bezúdržbové stroje zjednodušují práci ajťákům, ale i také nám, kteří poskytujeme servis známým a rodinným příslušníkům. I normální počítače jsou velmi snadno upgradovatelné, do Mini PC můžete zamontovat disk často i bez šroubováku. Něco to do sebe má, ale už to není tak úplně PC. Všechna stará PC byla skládačka a v tom bylo jejich kouzlo.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama