Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Krása jednoduchosti, aneb o hardwaru bez „zbytečností“
Krása jednoduchosti, aneb o hardwaru bez „zbytečností“
autor: Michal Rybka , publikováno 17.4.2015
Krása jednoduchosti, aneb o hardwaru bez „zbytečností“

Na předváděčce Kingston v úterý 14. dubna nám ukazovali vyšperkované skříně, nová sluchátka i disky SSD. Na mě ovšem udělal dojem hlavně maličkatý SSD PCIe disk ve formátu M.2. A nejen on, hlavně adaptérová karta pro PCIe slot, se kterou na rozdíl od starších řešení všechno vypadalo úžasně jednoduše.


Lepší to nebylo ani s příchodem Windows. Ty přinesly určitá zlepšení, například abstrakci nad hardwarem, takže jste pro každou aplikaci nemuseli její parametry nastavovat extra. Přesto to nebyl žádný med, hlavně kvůli nevyzrálosti software. Multitasking byl pro vývojáře novinka a jak vývojáři OS, tak i aplikací se teprve učili, jak to pod těmi Windows rozjet a nenechat padnout.

První hry určené pro Windows byly jednoduše strašné. Jejich správné nastavení byla věda a pořád to v jednom kuse padalo. Vybavuji si například This Means War! pro Windows 3.1 - ty z roku 1995 od Microprose, ne ty nové! Když se to podařilo rozjet, vypadalo to pěkně. Tedy pokud se to podařilo rozjet, což se opravdu nepodařilo vždycky. A i když se to nakrásně povedlo, jelo to i na Pentiu pěkně pomalu, protože This Means War! byla aplikace psaná opravdu pro Windows, které v té době neuměly pracovat s grafikou rychle.

Krása jednoduchosti, aneb o hardwaru bez „zbytečností“

zdroj: Moby Games

S příchodem Windows 98 SE a s nativní podporou USB se stal život jednodušší jak pro uživatele, tak i pro správce. Najednou jste už nemuseli vypínat při zapojování periferií počítač, většinou jste ani nemuseli systém restartovat. Luxus, jednoduchost, pohoda! Pro ty, kteří nezažili strašné doby, kdy připojení joysticku za chodu mohlo zničit Commodore 64 a kdy připojení PS/2 myši mohlo zlikvidovat řadič, to jako takový pokrok nepřijde, ale pro pamětníky to byla revoluce. Byl to jasný pokrok, i když to znamenalo, že se s příchodem USB se začaly objevovat podezřele levně vypadající konektory, které se nedaly přišroubovat. U desktopů mi možnost konektor přišroubovat přišla přece jenom praktická. Různé problémy, které přinesly popovylézající kabely, zná asi každý.

V druhé polovině 90. let začal jistý souboj mezi modularitou a uzavřeností. Na jedné straně si kde kdo stavěl vlastní PC, na straně druhé se objevily designové uzavřené kusy, jako byl Apple Power Mac G4 Cube (2001). Cube byl systém značně uzavřený, dokonce navržený tak, aby byla kabeláž pěkně uspořádaná a vycházela zespoda. Je to nádherný kus, který se dostal i do Museum of Modern Arts v New Yorku. Ať už si o Apple myslí kdo chce co chce, v otázce designu tato firma vždy ukazovala trend. A součásti Apple trendu je zjednodušování.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
105 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 46.9Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.