Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Cities: Skylines – přesně takové mělo být SimCity
Cities: Skylines – přesně takové mělo být SimCity
autor: Lucie Jiříková , publikováno 16.3.2015
Cities: Skylines – přesně takové mělo být SimCity

Cities: Skylines, klon SimCity, se už několik dní drží na špici žebříčku nejprodávanějších her na Steamu. Vydavatel Paradox Interactive se před pár dny pochlubil, že jde o nejrychleji prodávaný titul v historii společnosti. Je zřejmé, že Cities: Skylines je opravdu kvalitní hra, která kdejaké SimCity hravě strčí do kapsy. Prozradíme si, proč tomu tak je.


V hrubých obrysech se Cities: Skylines od novodobého SimCity moc neliší. Ve hře se stáváte starostou města a vaším cílem je postavit krásné a prosperující město. K tomuto účelu máte k dispozici spoustu nástrojů, což je přesně ta část hry, kde se Cities: Skylines a SimCity staví každá na jinou stranu barikády. Tedy samozřejmě pomineme-li zcela zásadní skutečnost, že Cities: Skylines je výhradně singleplayerovou hrou a všechny herní principy pojímá spíše jako sandbox, který byl oproštěn od jakékoliv kampaně pro jednoho hráče.

Cities: Skylines – přesně takové mělo být SimCity

Cities: Skylines – přesně takové mělo být SimCity

Scházející kampaň pro jednoho hráče může někomu vadit, ovšem já už tento krok považuji jednoznačně jako pozitivum. Příběh u tohoto druhu her vždy jen stěží plní funkci pospojování jednotlivých misí v smysluplný celek, a o tom, že by nás někdy dokázal o něco obohatit, raději ani nemluvit.

Začátek hry tedy neuvede velkolepá animace. Namísto toho si ze seznamu map vyberete místo, kde byste chtěli stavět. Mapy jsou rozdělené podle procentuálního zastoupení jednotlivých surovin a také místa k samotnému stavění (zatímco planiny nabízejí rozsáhlé pozemky, ostrovní mapy mají místo pro stavění jen velmi omezené). Každá mapa tedy nabízí trošku jiné možnosti a tudíž i cesty ke kýženému cíli.

V klasické hře se vám budovy otevírají postupně s tím, jak plníte jednotlivé úkoly. Tak například policejní stanice se vám zpřístupní poté, co ve městě máte více jak 2500 lidí, třeba jaderná elektrárna zase okamžitě poté, co zavedete elektrický proud do deseti tisíc domácností. To, že ve hře není žádný příběh, tedy ještě neznamená, že ho opravdu neprožíváte. Hra vás svými úkoly vede k nejrůznějším rozhodnutím, a jelikož mapa hry je obrovská, společně se svým městem si toho prožijete hodně.

Pakliže jste netrpěliví, nebo vám postupné odemykání jednotlivých budov z nějakého důvodu nevoní, můžete si zapnout mod aktivující všechny dostupné budovy hned na začátku hry. A takto je to vlastně se vším.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
134 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 55Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.