Jak skončit v Matrixu a neurvat si u toho hlavu | Kapitola 5

U virtuální reality je to s vnímáním nepohodlí jiné. Je zřetelnější – ať už jde o tlak brýlí, blikání obrazu anebo nevolnost. Negativní kinetóza je fenomén známý už řadu let: Vaše oči vidí pohyb, ale vestibulární aparát nic nevnímá – a to vyvolává nevolnost. U nového Oculus Riftu je tenhle fenomén částečně potlačen, řadu her lze hrát docela dlouho, aniž by váš žaludek volal po papírovém pytlíku.

Určitou záhadou ale je, že stále existují zdánlivě neškodně vypadající aplikace, které vyvolávají nevolnost velice intenzivně. Vypadá to jen jako procházka virtuálním domem, ale je vám z toho z nějakého důvodu zle. Nemluvíme o divočinách, jako je virtuální horská dráha anebo houpačka, což jsou aplikace, které vyloženě slouží jako párty hra typu „tohle nedáš“. (Mimochodem – jsem přesvědčen o tom, že tyhle hry rozvoji virtuální reality spíše škodí.) Jenže některé aplikace vyvolávají intenzivní negativní kinetózu přesto, že by to teoreticky dělat neměly.

Jiné problémy se týkají přikurtování hráče dráty. Helma je s počítačem propojena kabelem, v případě VFX1 je to navíc kabel mohutný a opravdu těžký. Nevím sice o nikom, kdo by se na kabelu doopravdy zaškrtil (jako riziko to uváděly starší knížky o virtuální realitě), ale při hraní vám zůstává v hlavě pocit, že byste se neměli moc prudce hýbat, protože pevný kabel je přišroubovaný na obou stranách a v případě paniky byste mohli počítač třeba strhnout. Propojení z přilby vychází navíc obvykle vzadu. Vyvažuje se tím hmotnost obrazovek, což je chytré, ale kabel vám jaksi stéká přímo na záda, což je při sezení na židli nepříjemné. Nějak ho musíte kolem sebe ovinout, ideálně tak, aby se nepropletl s židlí, což trable s kabeláží jenom navyšuje.

Problémy jsou ale i na straně uživatelů. Řada lidí VR spíše zneužívá, než využívá. Na internetu najdete spoustu videí, kde se lidi baví tím, že někomu nasadí na hlavu Oculus Rift, nechají ho stát a pustí mu nějakou šílenost, jako je houpačka. Pak mají super zábavu z toho, jak nešťastník balancuje a nakonec spadne. Možná si to neuvědomují, ale dělají tím VR doslova medvědí službu. Pokud se při hraní téměř pozvracíte, asi si VR domů nekoupíte. Pokud je váš první zážitek s virtuální realitou něco, kvůli čemu spadnete, dost možná to bude i váš zážitek poslední.

Málokdo si uvědomuje, že virtuální realita nesmí být jenom účinná, ale také musí být příjemná a bezpečná. V podstatě bych nedoporučil hrát VR hry jinak než vsedě – a to výhradně na židli s opěradly. Řada dem vás nechá létat anebo padat, velmi snadno můžete dostat závrať anebo propadnout panice.