Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Těžký život géniův aneb nejen o lámání kódu Enigmy
Těžký život géniův aneb nejen o lámání kódu Enigmy
autor: Michal Rybka , publikováno 6.2.2015
Těžký život géniův aneb nejen o lámání kódu Enigmy

Minulý víkend jsme zašli na Kód Enigmy (Imitation Game), film o snaze Alana Turinga a jeho kolegů o prolomení Enigmy. Není historicky přesný, ale přesto jde o velice silný příběh, mimo jiné proto, že se spíš než na Enigmu soustřeďuje na problematickou osobnost podivínského matematika. Jak se asi cítí talentovaní matematici, programátoři...


Osobně vidím inteligenci jako velmi složitý pojem, protože lze často zaměňovat inteligenci za pouhou sečtělost či kreativitu. U opravdu geniálních lidí je zcela jasně viditelný skok, naprosto odlišná kategorie uvažování, která je striktně odděluje od zbytku populace. V mnoha případech je pak vidět, že způsob uvažování vysoce inteligentních lidí je naprosto jiný, zcela se vymyká běžným konceptům, ale často se liší také mezi geniálními lidmi navzájem. Jejich inteligence není stejná, jsou to různé podoby inteligence. Podobá se to spíš duševním poruchám, ale v kladném slova smyslu.

V některých případech jde „pouze“ o vysoce akcelerovanou inteligenci, tedy schopnost uvažovat podobně jako ostatní, ale mnohem rychleji. Tohle je poměrně častý případ, téměř každý měl spolužáka, který měl tu protivnou vlastnost, že testy řešil za polovinu času a pak se nudil. Tihle lidé mají často nějakou speciální schopnost, například eidetickou paměť anebo schopnost provádět velmi složité výpočty z hlavy, nemusí jít ale o schopnost spojenou s tvorbou něčeho nového. Existují ve skutečnosti lidé se sníženou obecnou inteligencí, kteří fungují jako „geniální kalkulačka“.

Zajímavá je forma, kde se objevuje schopnost dělat velké myšlenkové skoky. Tihle lidé mají schopnost řešit problémy intuitivně a často „odzadu“: Správné řešení odhadnou rychle a pak se zpětně propracovávají k postupu, jak přesně výsledku dosáhnout. Tahle schopnost hlubokého náhledu na problém se často objevuje u matematiků, techniků, architektů a obchodníků, i když ne u všech. Rovněž je to někdy „cesta do pekel“, protože náhled nemusí být správný a intuice je svést na scestí. Už u téhle kategorie lidí se objevuje velmi nepříjemný sociální aspekt jejich inteligence: Mají často pocit, že mají pravdu a to z nich dělá „arogantní bastardy“. Když se mýlí, je to často problém nejen pro ně, ale i pro jejich široké okolí, protože přesvědčit je o omylu je naprosté peklo. Vždyť mají většinou pravdu!

Právě proto mají dost velké problémy s okolím. Představte si, že jste významně chytřejší než ostatní. Vy okamžitě znáte odpověď, ale ostatní marně bádají v temnotách. Vy se jim snažíte řešení vysvětlit, ale oni ho nechápou.

Těžký život géniův aneb nejen o lámání kódu Enigmy

The Big Bang Theory, via TBBT Wikia

U řady „takto postižených géniů“ to vede k tomu, že snahy o vysvětlování vzdají a prostě se s ostatními odmítají bavit, protože „by jenom ztráceli čas“. Tenhle problém jsem viděl u řady vysoce talentovaných programátorů, které opravdu extrémně rozčiluje představa, že by měli svůj kód dokumentovat a vysvětlovat kolegům, jak to přesně funguje, natož s nimi vést diskuse o tom, zda je jejich cesta nejlepší. Oni ví, že ta jejich je jasně nejlepší a vysvětlovat to ostatním je přinejlepším ztráta času. Když se je pokoušíte přesvědčit, že by to opravdu dělat měli, už jen proto, že pracují v týmu, často dostanete podrážděnou až vyloženě agresivní odpověď.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
114 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 34.6Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.