Těžký život géniův aneb nejen o lámání kódu Enigmy | Kapitola 3
Seznam kapitol
Minulý víkend jsme zašli na Kód Enigmy (Imitation Game), film o snaze Alana Turinga a jeho kolegů o prolomení Enigmy. Není historicky přesný, ale přesto jde o velice silný příběh, mimo jiné proto, že se spíš než na Enigmu soustřeďuje na problematickou osobnost podivínského matematika. Jak se asi cítí talentovaní matematici, programátoři...
Stejně, jako se homosexualita nedá odnaučit, nedá se ani naučit, jak naznačují moderní konspirační teorie o „homosexualizaci společnosti“. Léta mám přátele, kteří jsou homosexuálové a mojí heterosexualitou to nijak neotřáslo. Naopak mám pocit, že řeší v podstatě ty samé vztahové problémy, jaké má většinová populace: Některým vztahy fungují, jiní se stávají oběťmi zlatokopů, podobně jako se muži stávají oběťmi zlatokopek a ženy oběťmi podvodníků. A taky to neznamená, že by byli automaticky nadšení z filmů, které homosexualitu adorují, nepřejte si vědět, co si myslí o filmu „Zkrocená hora“. Vidí sami sebe jako úplně normální a jejich problémy jsou běžné.
Po pravdě mají kliku, že žijí v režimu, který se je nepokouší zabíjet, věznit anebo „léčit“ ať už Svatým duchem, chemikáliemi a nebo chirurgicky. Což je přesně problém, kterému byl vystaven Alan Turing a který se mu stal pravděpodobně ve finále osudným.
Turingovu homosexualitu ale nevidím jako přímou příčinu jeho konce. „Léčba“ jeho homosexuality se všemi jejími vedlejšími důsledky byla pravděpodobně tím „posledním stéblem, které mu zlomilo vaz“, ale ne tím hlavním problémem. Myslím si, že film bravurně vystihuje jinou a mnohem důležitější věc: Jeho samotu. Pocit izolace a neschopnosti fungovat v normálním světě – anebo spíše neschopnost propojit se se světem, který funguje jinak – je typický pro řadu geniálních lidí.
Brilantně to ukazují scény z Turingova dětství na škole, když mu přítel Christopher Morcom ukazuje knížku o kryptografii:
Turing: „Co to čteš?“
Morcom: „Je to o kryptografii.“
Turing: „Jako tajné zprávy?“
Morcom: „Ne tajné. To je na tom to nejlepší. Zprávy, které může každý vidět, ale nikdo neví, co v nich je, když nemáš klíč.“
Turing: „V čem se to liší od mluvení?“
Morcom: „Od mluvení?“
Turing: „Když spolu lidé mluví, nikdy neřeknou, co si myslí. Říkají něco jiného a očekává se, že víš, co tím myslí. Jen já to nepoznám. Tak v čem je rozdíl?“
Morcom mu předává knihu: „Alane, mám takový pocit, že v tomhle budeš velmi dobrý.“
Tohle je skutečně skvělá ukázka toho, jak jsou geniální jedinci jiní. Měl jsem tu čest poznat celou řadu výjimečně talentovaných lidí, převážně matematiků a programátorů – a bylo to skutečně velice zajímavé. Teorií inteligence je celá řada, některé hledají jednoduché kategorie (fluidní versus krystalická), další se dívají na inteligenci jako na spojitou škálu, jiné hledají souvislost mezi kreativitou a inteligencí, případně vidí „inteligenci“ jenom jako sadu různých navzájem se lišících škál (emoční inteligence, pohybová inteligence apod.)
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
