Čip aneb zrození mikroprocesoru – základu pro PC | Kapitola 3
Seznam kapitol
Mikropočítače přišly ke svému jménu mimo jiné i pro použití zcela nové přelomové elektronické součástky. Ta ale nespadla z nebe, protože tehdejší technologie k ní dost nakročila a více vizionářů tušilo, že je něco takového možné. Ale historie se neptá na to, co by se stalo kdyby. Dnes si popíšeme, jak se mikroprocesor zrodil a co z toho vzešlo.
CTC a pokus s osmi bity
Ještě v době vývoje i4004 do Intelu dorazila delegace z firmy CTC (Computer Terminal Corporation), která žádala o pomoc se svým programovatelným terminálem Datapoint 2200.
"" by Ecksemmess [1] - .
Licensed under CC BY-SA 3.0 via Wikimedia Commons.
CTC byla založena v roce 1968, tedy ve stejné době, jako Intel, a jejím prvním produktem byl terminál Datapoint 3300. Ten byl ve své době značně miniaturním zařízením, protože s rozměry psacího stroje nabízel malý monitor a klávesnici pro komunikaci s tehdejšími sálovými či minipočítači. Stal se velmi rychle populárním, leč trpěl přehříváním, neboť pod kapotou se pochopitelně neskrýval žádný mikroprocesor.
CTC se proto rozhodla jej přepracovat s tím, že veškerá interní logika bude řízena jediným čipem, a obrátila se na Intel, aby jí něco takového vyvinul. Noycemu se ta myšlenka zalíbila, protože se v podstatě jednalo o to samé, co měl být i4004, ovšem s vyšším výkonem. Bál se ale, že vývoj takového programovatelného čipu, používaného v počítačích, poškodí vztahy Intelu s jeho dosavadními zákazníky, kteří vyráběli počítače. Možná by mohli začít chápat Intel jako svou konkurenci. Nakonec byl ale počátkem roku 1970 kontrakt v hodnotě padesáti tisíc dolarů podepsán. Jako výrobce čipů byl stanoven Texas Instruments a šéfem projektu se stal Hal Feeney.
CTC si stanovila instrukční sadu mikroprocesoru a na tomto základě byly Intelem vytvořeny první schémata procesoru nazvaného 1201, nicméně když je v TI vyrobily, byly plné chyb a potřebovaly značné přepracování.
Jenže Intel v této době neměl na nový mikroprocesor čas a vývoj byl pozastaven. Faggin a Hoff vrhli všechny své síly na i4004, zatímco osmibitový čip se ocitl na druhé koleji. CTC ale nemohla neustále čekat a rozhodla se, že svůj Datapoint vyvine ne s jedním čipem, ale s klasickou tehdejší technologií TTL několika spolupracujících integrovaných obvodů. Nový procesor najednou nikdo nepotřeboval a vývoj ustal.
Ale když o půl roku později firma Seiko viděla úspěšné použití i4004 v konkurenčních kalkulačkách, požádala Intel o něco výkonnějšího a osmibitový procesor byl zrovna po ruce. Počátkem roku 1971 Feeney pod dohledem Federico Faggina pozměnil design dle nové Fagginovy metodologie, přidal další dva piny, čímž jich mikroprocesor získal 18, no a po odladění všech zbývajících chyb byl nabídnut CTC.
Jenže ta už jej nechtěla. Pracovala sice na dalším terminálu Datapoint 2200 II, nicméně ten měl mít mnohem vyšší výkon, který mikroprocesor 1201 nedokázal zajistit. Skončilo to dohodou, že CTC Intelu nezaplatí nic a jako protihodnotu si Intel může s mikroprocesorem dělat, co se mu zlíbí. A tak se také stalo, zrodil se i8008.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
