Stavím, stavíš, stavíme: Arduino a Intel Edison | Kapitola 4
Seznam kapitol
Dlouho mi chyběly na trhu elektronické stavebnice, se kterými bychom si mohli hrát a učit se na nich. Přece jenom i politici občas v televizi naříkají, že úroveň technické výuky u nás upadá. A co může být lepšího než stavebnice, která vás naučí základy elektrotechniky a výpočetní techniky – a to hravým a zábavným způsobem?
Ostatně: Naši laskaví autoři učebnic se mohou z průvodní knížky k Arduinu leccos naučit. A nejenom autoři, řada lidí, kteří si s Arduinem začali hrát, ho komentuje ve smyslu, že kdyby měli takovouhle hračku na škole, tak by je fyzika a elektronika bavila mnohem víc. Počítat intenzitu magnetického pole nad vodičem je myslmorné, naučit se, jak si navrhnout funkční obvod, je naopak osvěžující. A ostatně vám vůbec nic nebrání v tom, abyste si nějaký příklad nejen spočítali, ale taky na Arduinu sestavili a změřili si, jestli poučky opravdu fungují.
Řada experimentů je pojata velmi hravě. „Ovládací panel pro kosmickou loď.“ „Věštítko.“ „Digitálky.“ „Světelný theremin.“ „Detektor lásky.“ Je jenom otázkou času a chuti, než si s Arduinem postavíte nějaký svůj zcela vlastní projekt.
Zpočátku na mě Arduino působilo hodně technickým dojmem, ale je to skutečně jenom dojem. Nic děsivého na tom není, je to rozkošná hračka. Jenom musíte dodržovat pár jednoduchých pravidel: Nemanipulovat s dílky, když je Arduino zapnuté. Nezapojovat LED diodu bez odporu (ale to nás učil už Logitronik – dokonce nápisem přímo na desce stavebnice!) A taky se před manipulací se součástkami vybít, abyste je neodpráskli statickou elektřinou.
Základem stavebnice je destička s mikrokontrolérem. Těch je celá řada, v Arduino Starter Kitu objevíte Arduino UNO využívající mikrokontrolér Atmel ATmega 328. V podstatě jde o osmibitový počítač s RISC architekturou na 16 MHz, se 32 KB flash paměti pro program (skicu), 2 KB RAM pro proměnné a 1 KB EEPROM pro bootloader. (Více technických detailů objevíte na datasheetu na stránkách Atmelu.)
Skicy se píšou v jazyce velmi připomínajícím C ve vývojovém prostředí Arduina. Skicu přeložíte, zjistíte, zda se vám vejde do poměrně omezené paměti a potom ji uploadujete do mikrokontroléru. Tam zůstane napevno a program můžete neomezeně provozovat tak, že prostě Arduino připojíte ke zdroji energie (USB, trafo, baterka).
Mikrokontrolér vám nedovoluje dělat ani rozsáhlé programy a ani vám neumožní složité výpočty. Přeložený kód se musí vejít do 32 KB (tohle omezení pamatuji naposledy opravdu na osmibitech :), navíc je tam limit s pouhými 2 KB RAM, takže s proměnnými musíte šetřit. I procesorový výkon je omezený.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
