Stavím, stavíš, stavíme: Arduino a Intel Edison | Kapitola 2
Seznam kapitol
Dlouho mi chyběly na trhu elektronické stavebnice, se kterými bychom si mohli hrát a učit se na nich. Přece jenom i politici občas v televizi naříkají, že úroveň technické výuky u nás upadá. A co může být lepšího než stavebnice, která vás naučí základy elektrotechniky a výpočetní techniky – a to hravým a zábavným způsobem?
A nezapomeňme, že u Logitroniku byla další výhoda, která spočívala v tom, že jste všechny ty malé součástky měli připevněné do kartónu napevno. Všechno, co jste mohli ztratit, byly propojovací drátky, které se daly velmi snadno nahradit. A protože i samotné díly jsou z druhé strany kartonu zachycené ve spirálkách, je snadné stavebnici opravit v případě, že děcko něco omylem odpálí (například zničí diodu zapojením bez rezistoru). To je geniální rys téhle stavebnice!
Mimochodem, stránky Nostalcomp.cz jsou velmi zajímavé, ke zhlédnutí rozhodně doporučuji například právě přehled různých socialistických elektronických stavebnic. Byla jich za bolševika celkem řada, na trochu odlišných principech, ale všechny byly jednoduché a omezené. Didakticky to nebylo špatné pro výuku základů výpočetní techniky, ale nebylo kam pokračovat. Mikroprocesorové stavebnice, které se v zahraničí objevovaly už v 70. letech, jako například Sinclair MK 14, se u nás nevyskytovaly. Procesory byly drahé, bylo jich málo a potřeboval je průmysl pro nedostatkové mikropočítače, na hraní zkrátka nezbylo.
Dnes je situace diametrálně odlišná. Procesorových kitů pro výuku a poznávání najdeme v nabídce prodeje celkem dosti – a za docela rozumné peníze. Chybí mi naopak nejjednodušší stavebnice, které vysvětlují základy počítačových technologií, jako jsou logické obvody, případně stavebnice propojující fyzikální a elektronické experimenty. Za našimi hranicemi, například u Conrada, najdete hory stavebnic za méně než 10 Euro, které vám dovolí sestavit si pár experimentů s elektronickými hrami, solárními panely a tak podobně.
U nás je asi nejlepší sérií podobných stavebnic Boffin, jehož plusem a zároveň i mínusem je sestavování pomocí pevných dílků propojených patentky. Tento systém je mechanicky jednoduchý, pevné dílky ale na druhou stranu značně zvyšují nároky na návrh topologie: Aktivní díly musí být rozmístěny ve správné vzdálenosti a to navíc prostorově správně, protože pevné dílky de facto definují „roviny“.
Stavebnice s drátky vypadají techničtěji, ale ve skutečnosti můžete drátky ohýbat, jak chcete, což znamená, že si s topologií až tak nemusíte lámat hlavu. V tom vidím zásadní výhodu oproti Boffinům.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
