Metal Gear Solid V: Ground Zeroes – nadějná, ale krátká | Kapitola 5

Ačkoliv jsem zmiňovala, že postup hrou à la Rambo tu není zrovna optimální, hrou jsem neprošla úplně čistě. Krčila jsem se a vyčkávala, jak to jen šlo, nicméně tu a tam jsem udělala drobnou chybu, například jsem si nevšimla nastražené kamery, která rozpoutala poplach. V nastalém šrumci jsem pak vzala do ruky kulomet a většinu nabíhajících nepřátel poslala na onen svět.

Chvíle s kulometem v ruce jsem si přitom velice užívala. Hra se tím sice významně zkracuje (ale nic vám samozřejmě nebrání rozehrát ji znovu), pocit ze střílení je ale velmi uspokojivý. Styl, během něhož buď začnete střílet rychle a od oka, čímž se sníží úspěšnost zásahu (a naopak) se mi líbil, navíc je ve hře dobře zpracován i rozptyl pistole ve chvílích, kdy střílíte v kuse. V takových situacích se vaše muška zhorší a pro vás je lepší uklidnit se a zamířit znovu. Těžko se to popisuje, ale když to nějak smysluplně shrnu, musím napsat, že střílení ve hře je velmi zábavné.

i Zdroj: PCTuning.cz

Vyzdvihnout bych chtěla také chování nepřátel během akce. Protivníci se smysluplně kryjí a v jejich skupinkách občas zaznamenáte i náznaky jakési strategie, kdy se někteří nepřátelé snaží nadbíhat a podobně. Jistá rezerva tu ale je. Za prvé, alarm obvykle skončí velmi rychle a za druhé, někteří nepřátelé alarm nespustí ani ve chvíli, kdy jdou kolem mrtvoly.

To mi však připomíná, že možnost schovat se i se svým nákladem (mrtvým či bezvládným tělem) do kabiny některého z vojenských automobilů, tu na druhou stranu funguje velmi dobře. Jet na férovku kolem nepřátelského tanku, který vás v případě, že se mu znelíbíte, může sprovodit ze světa velmi jednoduše, je opravdu napínavé. S autem se pak jezdí docela dobře, žádné pokročilé simulace tady ale rozhodně nečekejte.