Opustil nás Ralph Baer, otec videoher | Kapitola 5
Seznam kapitol
Ralph Baer vedl léta s Nolanem Bushnellem, zakladatelem Atari, spor o to, kdo založil obor videoher. Oproti Bushnellovi měl jednu velkou výhodu: Měl na videohry patent – a to patent tak neprůstřelný, že se ho nepodařilo ani Nintendu v roce 1985 úspěšně napadnout. Tento vynálezce je tak významný a přitom tak málo známý, že se mu občas říká „Nicola Tesla videoher“.
Co nakonec projektu Ralpha Baera pomohlo? Jeden člen jeho týmu opustil firmu a přešel do firmy Magnavox. Ta se orientovala na televizní techniku a na elektroniku pro letadla a ponorky. Jeho člověk byl ale „naočkován“, nadšen pro vizi elektronických her a pomohl tak zevnitř Magnavoxu prosadit myšlenku na licencování „The Brown Boxu“ a vytvoření první skutečné videokonzole světa, Magnavox Odyssey. Teprve v roce 1971 se podařilo prodat licenci a začít s výrobou první videoherní konzole dějin. Během prvního roku prodejů, tedy v roce 1972, se podařilo prodat asi 100 000 kusů Magnavox Odyssey, celkem se do ukončení výroby v roce 1975 prodalo asi 330 000 kusů. Na svoji dobu šlo o velký úspěch.
Tato konzole neměla žádný procesor, byla zcela analogová. Měla „hry“ na zásuvných modulech (Game Card), ale nešlo o cartridge se software, ale o propojovací můstky, které aktivovaly různé části konzole a tím vytvářely jednotlivé velmi jednoduché hry. Aby vypadaly atraktivněji, prodávaly se k nim overlaye, plastové potisky, které se přiložily na obrazovku televize a učinily hraní atraktivnějším.
Jeden z často citovaných problémů při uvedení Magnavox Odyssey je to, že reklamy prý vyvolávaly dojem, že konzole fungují jen s televizemi Magnavox. Reklamy dalších výrobců proto explicitně říkaly, že fungují s „libovolnou barevnou či černobílou televizí“. Do jaké míry to je pravda, netuším, leč reklama Magnavoxu na YouTube nic takového nenaznačuje a naopak sama ukazuje, jak snadno se dá konzole připojit k libovolné televizi.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
