Opustil nás Ralph Baer, otec videoher | Kapitola 4
Seznam kapitol
Ralph Baer vedl léta s Nolanem Bushnellem, zakladatelem Atari, spor o to, kdo založil obor videoher. Oproti Bushnellovi měl jednu velkou výhodu: Měl na videohry patent – a to patent tak neprůstřelný, že se ho nepodařilo ani Nintendu v roce 1985 úspěšně napadnout. Tento vynálezce je tak významný a přitom tak málo známý, že se mu občas říká „Nicola Tesla videoher“.
Ralph Baer měl velký smysl pro pořádek, ale taky pro svoje práva. Za svůj život si patentoval 150 patentů, z nichž ty významné lze stále najít na jeho webu.
Nejslavnější je pochopitelně „Television Gaming Apparatus“, jehož přihlášku obdržel USPTO (US Patent Office) 15. ledna 1968 a který získal evidenční číslo 697.798.
Tento patent se stal fundamentálním argumentem v debatě o tom, kdo vytvořil komerční počítačové hraní (myšlenka jako taková existovala už předtím, ale byla to jen kuriozita bez představy komerčního využití). Navíc také vedl k řadě patentových sporů, například tomu s Nintendem v roce 1985, kdy se Nintendo snažilo patent zrušit s tím, že už dříve vznikla hra Tennis for Two.
Nebylo to poprvé, Ralph Baer (respektive Magnavox) vedl v roce 1972 spor o Pong s Atari. V roce 1976 se Bushnell rozhodl s Magnavoxem mimosoudně vyrovnat, protože Atari hrozilo, že by náklady na soudní spor firmu zruinovaly. (Patrně tohle stálo za téměř celoživotní rivalitou mezi Bushnellem a Baerem, která skončila teprve nedávno.)
Baer v jednom z rozhovorů vzpomínal na to, jak si zašel na úřad patentovat videohry. Právníci se pustili do nudných a nezáživně vedených debat. Našel proto malou televizi, prototyp „The Brown Boxu“ k ní připojil a ukázal ho v akci. Netrvalo dlouho a každý z úředníků si chtěl hraní vyzkoušet! Zájem patentových úředníků ale neznamenal, že od patentovaného zařízení byla snadná cesta ke komerčnímu produktu. Baer marně nabízel svůj prototyp pět let firmám jako General Electric, Motorola anebo Zenith. Pokaždé narážel na skepsi a nepochopení: Kdo by, pro lásku Boží, chtěl používat televizi na něco jiného, než je sledování televizních programů? Kdo by místo výborných hollywoodských blockbusterů chtěl koukat na jednu svítící tečku, jak honí jinou svítící tečku? Videohry byly zjevný nesmysl. Neměly žádnou budoucnost.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
