Call of Duty: Advanced Warfare – konečně Next-Gen! | Kapitola 7
Seznam kapitol
U nového dílu ságy Call of Duty nás tvůrci lákali na konečně nový grafický engine, poutavý příběh s Kevinem Spaceym a také na futuristické exoskelety, které vám propůjčí nadlidské schopností. V recenzi si povíme, jaké novinky na vás čekají, do jaké míry jde o pokrok oproti předchozím dílům, co zůstalo při starém i co se vysloveně nepovedlo.
První věc na kterou bych chtěl upozornit, není ani tak bug, jako spíš špatný design. O co jde? Během hry většinu času hrajete s týmem o několika členech. Ti se ve většině případů poflakují někde vzadu. Samozřejmě vám záda nepokryjí, nepřátele nechají projít kolem. To ale není ten hlavní problém. Komplikace nastanou, když se jeden z vašich botů rozhodne být hrdinou a vyběhne mezi nepřátele. To by samo o sobě bylo docela cool, jenže vaše uniforma vypadá často téměř identicky jako ta nepřátelská. Teď si říkáte – noc, tak zastřelím oba, vlastního i jejich a je pokoj. Chyba lávky, teamkill nebo i jen friendly fire je trestán restartem mise. No ale když nebudete střílet, tak vás zase odpraví nepřítel. Prekérní situace, ve které se vyplatí raději utéct.
Mapování kláves
Zatímco na fórech si lidé stěžují na kde co, mně se naprostá většina popisovaných bugů vyhnula obloukem. Ale bohužel ne všechny. Jakožto ex-hráč BF2 jsem zvyklý na jiné rozložení kláves pro krčení a zalehnutí atd., takže jsem si na začátku namapoval klávesy dle vlastních preferencí – žádný problém. Tedy až do chvíle, kdy jsem dostal za úkol dohnat jednu prchající postavu. Asi 20 vteřin dlouhá honička se stala noční můrou. Hru jsem asi třikrát vypnul a misi nesčetněkrát zopakoval, než se zadařilo.
A co se stalo? Na konci honičky se před vámi zavírají padací dveře. Hra je natolik ulehčená, že vám řekne, co máte udělat. No jo, ale když to zahlásí, že máte držet nenamapované tlačítko, tak máte problém. No co, tak misi nedokončíte, zajdete do menu a najdete potřebnou akci (zalehnutí) a přiřadíte jí nějakou klávesu. Jednoduché, že? Ha, vůbec. Když sprintujete ke dveřím a podržíte zalehnutí, tak se nic nestane, jen tupě narazíte do dveří. Takže znova. Když to na podesáté nefunguje, tak už si říkáte, že je něco moc špatně.
Beztak to bude vlastním nadefinováním ovládání. Takže hurá do menu a reset na základní nastavení. A co se nestane, doběhnete ke dveřím a akce ani v základním nastavení není nastavena! Opět do menu, něco nastavit a znova a znova. Pořád nic. Je čas na vlastní řešení. Jednoduše doběhnout ke dveřím, zalehnout, uplazit půl metru a běžet dál. Super, jste za dveřmi. Jenže o kus dál je souboj s náhodným vojákem. I když jej poté vyhrajete, tak vám hra řekne, že jste misi nesplnili. Prostě jste byli příliš pomalí.
Hurá na YouTube, třeba někdo uploadnul video jak tuto misi prochází. Ano, někdo na konzoli si svoji hru nahrál a ukázal světu. Jenže když on přiběhne ke dveřím, tak mu hra poradí držet kolečko. On očividně ví, co dělá, a něco pomačká, ale místo sklouznutí pod dveřmi se spíše jen přikrčí a podleze dveře. Takže zpátky do hry. Po dalším početném opakovaní jsem přišel na to, že nesmíte držet klávesu, ale jen ji rychle opakovaně stisknout těsně před dveřmi a jste skrz! To, že nejtěžší fází hry bude podlezení dveří, jsem opravdu nečekal.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
