Jak nám nový hardware změnil koncept hratelnosti | Kapitola 3
Seznam kapitol
Obvykle se u podobných článků věnujeme spíše hardwaru a ignorujeme to, jaký má vliv na podobu aplikací a her. Občas zmíníme nějakou exotiku, jako jsou augmentované aplikace, ale většinou je vliv technologické změny tak pozvolný, že ho vůbec nevnímáme.
Je docela možné, že koncept in-game monetizace nevznikl plánovitě, ale jeho autoři si všimli, že v MMORPG už nějakou dobu jede ekonomika se skutečnými penězi. Někteří hráči měli spoustu času a mohli shromažďovat těžko dostupné předměty, které nabídli lidem, kteří měli naopak času málo, zato však dost peněz. Dlouhou dobu se proti „nefér hraní“ bojovalo, nakonec se ale podle zásady „pokud je nemůžeš porazit, tak se s nimi spoj“ rozhodli někteří výrobci, že budou virtuální zboží prodávat sami. Od té doby se bojuje hlavně proti těm hráčům, kteří se pokoušejí obchodovat mimo systém.
Ještě extrémnějším krokem byl příchod free-to-play her. Mobilní zařízení byla doslova zaplavena vlnou navzájem si konkurujících projektů, které měly relativně snadný a levný vstup na trh. To vyžadovalo a vyžaduje stále extrémnější formy propagace – a free-to-play je forma skutečně extrémní. Vlastní hra je zadarmo, platí se už jenom za věci uvnitř ní. Nikdo vás ke koupi ničeho nenutí – nic kromě designu hry samotné. A tak nás zaplavila spousta her s méně či více chytrými formami monetizace.
Ty extrémně hloupé jsou založeny na reklamách. Nenechte se mýlit, o ně samotné tam nejde. Jen některé hry zobrazují reklamy, které by vás skutečně mohly zaujmout. Většina reklam se ve hrách zdarma dokolečka opakuje a opruzuje pořád stejnými videi, která se často nedají přeskočit. Jejich význam je v tom, že vás štvou a tak vás tlačí do toho, abyste buď přestali hrát anebo zaplatili za verzi bez nich. Podobně fungují „vymazlené“ zpomalovače, které vám dovolí zdarma jenom pár akcí za den. Chceš si postavit kurník? Za pouhých osm hodin je hotový, pro okamžité dokončení akce vhoďte schwindling!
Ty chytřejší, jako například Angry Birds Go, přinášejí celý komplex mechanismů, které z hráčů tahají peníze. Chceš si vylepšit anebo pořídit lepší auto? Zaplať! Chceš jezdit vícekrát denně? Zaplať! Chceš si pořídit exkluzivní autíčko Telepod? Tak si ho kup! A tak dále a tak dále.
Většina free-to-play her používá mechanismy, které neplatiče brzdí, nutí jezdit se základními auty a dělat to samé dokola. Veškeré to peklo pomalosti může snadno skončit, milý hráči, stačí, abys zaplatil.
Nutno ovšem říci, že mnoho free-to-play her má celkem férový model, kdy si zaplatíte za rozumné peníze nějaký opravu důležitý upgrade (typicky něco, co vaše hraní násobně zefektivní), čímž se dostaneme k tomu, co dříve byla normální platba za hru. Další přikupované věci jsou spíše nepovinné cheaty, pay-to-win elementy. Tohle je model placení, se kterým bych souhlasil: Kdo nechce platit nic, ten hraje pomaleji, za přiměřené peníze hrajete normálně a cheateři si zaplatí za cheaty.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
