Proč jsme zaspali dva tisíce let, než jsme přišli k počítačům?
Seznam kapitol
Moderní společnost si bez počítačů nelze vůbec představit. Považujeme je za absolutní samozřejmost, přitom před sto lety vůbec neexistovaly. Přemýšleli jste někdy o tom, jak jsme se k nim vlastně dostali? A proč se to stalo až ve 20. století a ne dříve? Proč lidem trvalo tak dlouho, než se rozhodli práci s čísly a daty automatizovat?
Minulý týden jsem měl na Adviku 2014 dvě přednášky, jednu o katanách a druhou o japonských počítačích z 80. let. Přednáška o japonských počítačích je nahraná na YouTube.
Během přípravy přednášky jsem se zabýval nejstarší japonskou výpočetní historií a s překvapením jsem zjistil, že Japonci nepřispěli k vývoji počítačů žádnou základní technologií. Přestože je dnes máme svázané s představou velmi moderní, velmi počítačově vyspělé společnosti, prostě není možné dohledat žádný koncept, se kterým by Japonci přišli a přispěli tak ke vzniku počítačů. Egypťané přišli se základy matematiky, Sumeřané přinesli abakus a experimenty s elektřinou, Řekové nám dali koncept automatonu a výpočetních strojů, Indové přišli s poziční desítkovou číselnou soustavou a vymysleli nulu, Arabové přišli s konceptem algoritmu, Evropané vymysleli formální logiku a Číňané vytvořili opakovaně řadu zajímavých automatických strojů. Japonci nic, ani brko.
Japonská společnost byla z technologického pohledu úplně zamrzlá. Prostě se zdálo, že kdyby za nimi v roce 1853 nepřijel Matthew Perry a střelbou z „černých lodí“ Japonce neupozornil na jejich fatální technologické zastarávání, mohli tam vydržet s bushido a katanami vesele až dodnes.
Kdo ví, možná, že kdyby je svět ponechal v izolaci, mohli jsme si ušetřit ve 20. století válku v Pacifiku a atomové bomby, ale nikdo nedohlédne až tak daleko. Buď jak buď, Japonci se snažili emancipovat nejprve v oblasti velkých strojů a přestože s počítači na počátku 20. století zkusmo laborovali ve formě mechanických kalkulaček a prototypů děrnoštítkových strojů, v praxi je nevyužívali dříve než po Druhé světové válce.
V čem byl přesně problém? Japonci vyvíjeli letadla, obří bitevní lodě – a u toho všeho se obešli bez počítačů. Ale ani Západ se do počítačů tak úplně nehnal. Děrnoštítkové stroje vyráběla od roku 1896 společnost Tabulating Machine Company, později přejmenovaná na Business Machines Corporation a ještě později na IBM. První počítač světa, Zuse Z1, byl v Německu dokončen ještě před Druhou světovou válkou, přesto se o něj nacisté moc nezajímali. Větší expanzi výpočetní techniky znamenala až druhá světová válka. Nějakých dvacet let byly počítače spíše doménou armády a vědy, až se nakonec rozšířily minipočítače, mikropočítače a pak už najednou byly úplně všude.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
