Hele, člověče, dáme pokec! | Kapitola 2
Seznam kapitol
Osmého června oznámila University of Reading, že se programu Eugene Goostman podařilo projít Turingovým testem. O co jde a proč se to tolik přepírá? Pro jedny je to přelomový krok, pro jiné celkem bezvýznamný detail. Ostatně – co na tom, že se počítač naučil tlachat na chatu? Od umělé inteligence si sibujeme přece jen něco jiného. Ale jak moc chceme, aby byly počítače inteligentní?
Za války si Alan Turing přestal hrát s (dosud neexistujícími) počítači a přesedlal na praktičtější úkoly, konkrétně na lámání německých kryptografických kódů. Vyšel z polské „bomby kryptologiczne", která dokázala při znalosti části nezakódovaného textu hledat správné nastavení německého šifrovacího stroje Enigma, a nadále ji vylepšoval.
Vzhledem k tomu, že „lámání kódu“ vyžadovalo větší počet „bomb", ale kryptologický program byl od začátku jen okrajový, Turing nakonec oslovil přímo Churchilla a žádal zvýšení podpory. Churchill okamžitě pochopil, že právě kryptologie může být klíčem k vítězství v ponorkové válce a dal projektu okamžitou prioritu. Na konci války lámalo německé šifry na dvě stě „bomb"! O válečném úsilí Alana Turinga je na YouTube celý film, na který se může podívat (v angličtině).
Osudným se Turingovi stala homosexualita. V roce 1952 se seznámil s nezaměstnaným osmnáctiletým Arnoldem Murrayem, který se patrně podílel na vykradení jeho bytu. Turing vykrádačku nahlásil policii, byl ale nucen přiznat se k tomu, že měl s mladíkem vztah. To však bylo v Británii v té době trestné a byl prohlášen za devianta. Musel si vybrat mezi chemickou kastrací a uvězněním – zvolil bolestivou a ponižující terapii. Vzhledem k tomu, že se v té době provalila kauza s několika jinými britskými homosexuály, kteří spolupracovali s KGB, přišel Turing o bezpečnostní prověrku a možnost pokračování spolupráce s tajnou službou GCHQ. Také mu zakázali vstup do USA. Propadl depresím a o dva roky později, v roce 1954, spáchal sebevraždu.
V roce 2009 vznikla petice, která žádala po britské vládě omluvu vzhledem k jeho významnému podílu na porážce nacismu. Ta byla zpočátku odmítána britským soudním systémem kvůli tomu, že byl odsouzen na základě tehdy platných zákonů. V prosinci 2013 mu Turingovi nakonec udělila královna Alžběta II. královský pardon. Ten, pochopitelně, má jen symbolický význam: Turing zemřel mladý a už nám nemohl přinést žádné další geniální myšlenky. Naštěstí jich nám po něm spousta zůstala – a mezi ně patří i Turingův test.
Turnigův test je založený na behaviorismu, konceptu experimentálního psychologa B. F. Skinnera. Skinner považoval všechny psychologické teorie založené na introspekci za neměřitelné a tedy za nevědecké. Přišel s myšlenkou člověka jako uzavřeného systému (black box), který odpovídá reakcemi na podněty. Předkládáte podněty a sledujete, jak na ně člověk odpovídá. Tak například dáte pokusnému subjektu elektrický šok a on zařve „Au!“ A to si můžete zaznamenat a díky tomu je to vědecká metoda.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
