Je to už rok, co vývojáři Ubisoftu na E3 předvedli hru Watch Dogs. Vypadala opravdu nádherně, takže jsme poctivě hltali každý screenshot, každý nový trailer i kusou informaci, která z autorů vypadla, a netrpělivě vyčkávali, až si tuhle pecku budeme moci zahrát. Nyní ta chvíle konečně nastala. Jaké je být v těle hackera Aidena Pierce?

Abych touto kapitolou zakončila trošku pozitivně, nechala jsem si nakonec hodnocení dabingu a především potom soundtracku. Profesionální dabing, za nějž evidentně dostal někdo dobře zaplaceno a adekvátně k tomu odvedl i svou práci, toho sice na zpackaném hlavním příběhu (a potažmo i na samotné hře) asi moc nevylepší, ovšem skvělý soundtrack určitě konečné hodnocení alespoň trošku vyzdvihne. Perfektní songy napříč všemi žánry si určitě nepustíte jen ve virtuálním rádiu ve hře, ale nejspíš si je přehrajete i na flashku nebo napálíte na CD a šoupnete do svého skutečného autorádia.

Znáte ten pocit, když se na něco moc těšíte a ono to nakonec nedopadne přesně podle vašich představ? Tak takový pocit mám z Watch Dogs. Ano, je to nadprůměrně dobrá hra a ano, nachází se v ní řada zajímavých prvků, které vás dokáží kvalitně pobavit. Jenže celek jako takový je spíše nevýrazným mišmašem, který pravděpodobně ještě hledá svou cestu.

V konkurenci sandboxových her a především v porovnání s GTA 5 potom Watch Dogs ztrácí poměrně hodně. Jeho výhodou je, že zatímco GTA 5 je v současné době k dispozici pouze na konzolích, Watch Dogs si můžete zahrát i na PC. Pokud by se však tyhle dvě hry na poli PC dostaly do přímého souboje, o jeho vítězi je rozhodnuto předem. Na příště je tedy co zlepšovat, ale i přesto se jedná o spoustu hodin poměrně kvalitní zábavy. A to se taky počítá.

Další články v kategorii

• Proč věříme nesmyslným projektům?
• Jak Apple změnil s CPU M1 pravidla hry – a co to znamená?
• Proč a jak za časů izolace něco dělat rukama
• Digitální májá: Jak žijeme v počítači stvořené iluzi
• SONY PS5: Druhá Next Gen konzole v testu