Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Úvaha: Příliš klouzavý svah vývoje počítačových her
Úvaha: Příliš klouzavý svah vývoje počítačových her
autor: Michal Rybka , publikováno 2.5.2014
Úvaha: Příliš klouzavý svah vývoje počítačových her

Každý, kdo hraje pár let hry, získá pocit, že jim vlastně rozumí. A že by byl schopen vymyslet perfektní hru, která by bez problémů uspěla. Data ale ukazují, že to je ve skutečnosti pouhá iluze. Hry, co se měly podle všech předpokladů stát trháky, u hráčů propadají, a jindy k úspěchu stačí jen oprášit koncept, který už jednou neuspěl.


Podle všeho to není jejich vinou, výborně zabodovali v dobách, kdy prodávali mraky her po dolaru, jenomže teď je drtí free to play. Mezi prvními deseti „nejvýnosnějšími“ hrami na AppStore není ani jedna normálně placená, všechno je to free to play. Data o monetizaci navíc ukazují, že free to play hry vydělávají na velmi malém okruhu lidí, ze kterých se peníze sklízejí úplně stejně, jak to dělají proherní automaty VLT, které shabávají sociální dávky nešťastníků, jimž nedochází, že na nich nelze vyhrát.

Úvaha: Příliš klouzavý svah vývoje počítačových her

Férový business se na mobilních platformách vytratil, lákadlo „je to zdarma“ funguje na mobilní uživatele stejně, jako představa bezplatného výletu na Kokořín a guláše zdarma po malé firemní prezentaci. Zaplatí to ten, kdo se nechá odrbat.

Stačí několik let – a všechno je jinak. Problém je v tom, že tyhle kvalitativní změny přicházejí poměrně pravidelně. Na počátku 90. let byly ikonickými hrami adventury, ostatně i první komerčně úspěšné hry v češtině byly v devadesátých letech legračně pojaté adventury.

Po nástupu 3D grafiky dokázaly v podstatě kompletně vyhynout. S nástupem tabletů se znovu objevily, tentokrát ve formě hidden object games – jenomže s příchodem free to play titulů už zase prakticky stihly vymřít. Příležitost uspět s nějakým typem hry se jen vzácně otevírá na více než pět let. Během té doby se objeví přelomový titul, pak několik rychlých kopií, pak nákladně pojaté kopie, pak druhá generace her a pak už je tak nějak pohádce konec, protože v duchu Monty Pythonů přichází „něco kompletně jiného“.

Běda vám, jestli zrovna vyvíjíte titul, patřící do právě vymírajícího druhu. Pokusíte se ho vydat v okamžiku, kdy se své více či méně dodělané tituly stejného typu pokusí vydat i všichni ostatní při vědomí, že okno příležitosti se uzavírá. Najednou je trh zaplavený velmi podobnými hrami a nikdo neprodá nic. Tohle je jev tak pravidelný, že se opakuje téměř s absolutní jistotou.

A teď počítejte: Vývoj menší hry vám zabere 6 měsíců až rok (podle prostředků, které do toho vložíte), u velkých projektů to bývají typicky tři roky. Pokud se vám nepodaří trefit vlnu zájmu o žánr, nemusíte prodat nic. Pokud vaši vývojáři pracovali na dobré slovo (příslib podílu ze zisku), odejdou s holou řití a s reptáním. Pokud jste je regulérně platili, máte na krku čistý prodělek.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
136 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 64Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.