Úvaha: Hry a PC – úspěšné tažení všemu navzdory
i Zdroj: PCTuning.cz
Hry Článek Úvaha: Hry a PC – úspěšné tažení všemu navzdory

Úvaha: Hry a PC – úspěšné tažení všemu navzdory | Kapitola 7

Michal Rybka

Michal Rybka

21. 2. 2014 08:00 27

Seznam kapitol

1. PC opožděné 2. PC nepřívětivé 3. PC přenosné 4. PC fialové 5. PC 256barevné
6. PC němé 7. PC trojrozměrné 8. PC zabijácké 9. PC vítězné?

Hodně hráčů považuje PC za zcela přirozeně nejlepší herní platformu. V osmdesátých letech minulého století byste ale našli jen pár lidí, kteří PC předvídali byť i jen omezený úspěch v domácnostech. Čím vším si muselo PC projít, než se mu přestaly ostatní herní platformy vysmívat?

Reklama

Pokud chtějí PC herní fundamentalisté oslavit jen jednu jedinou firmu za to, že z PC udělala dominantní herní platformu, měli by postavit památník pro iD Software a hlavně pro Johna Carmacka. Už jejich první 3D hra, Wolfenstein 3D z roku 1992, znamenala radikální změnu: Bylo to temné, drsné, „realistické“ a hodně kontroverzní, což je mix, který získá pozornost. Ale to ještě není ta hra, která zlomila krk ostatním počítačovým platformám, ostatně Wolfenstein 3D se objevil na spoustě platforem včetně konzolí.

Wolfenstein 3D na konzoli 3DO

Hrou, která opravdu etablovala PC hraní, je jednoznačně Doom z roku 1993. I když byl později portován na řadu konzolí, byly to porty nezřídka technicky bídné. Doom byl hardwarově náročný, přinesl poprvé do 3D světa hloubku, i když jenom v pseudoprovedení. Pro hráče nabízely příšerné hororové prostory opuštěných základen a pekla tak husté zážitky, že se jim o Doomu zdálo. Vážně. Doom byl velmi tuhý, surový, nabízel pořádnou porci nakládačky i pro opravdové tvrďáky a velmi, velmi masivně experimentoval s moderními technologiemi.

Měli jste stereo zvuk, který vám v temných labyrintech vážně nahnal husí kůži. Byla tu podpora pro více monitorů, takže jste si mohli vyzkoušet surround hraní až na třech monitorech.

Vznikla podpora pro 3D brýle. Hlavně ale přišla podpora pro multiplayer včetně mnoha režimů, kooperativních i deathmatchů. Zpočátku šlo o jakési rozšíření klasické hratelnosti, podobně jako u kooperativních stříleček z arkád, později se čím dál tím více ukazovalo, že hráče zajímá hlavně player versus player.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama