Hardwareskill: Hráče dělá hardware – fikce nebo tvrdá realita? | Kapitola 7
Seznam kapitol
Patříte mezi ty, co si nakupují to nejlepší a nejdražší, aby dosáhli lepších výsledků ve hrách? Nebo hrajete na levném vybavení a nenávidíte nepřátele s předraženou výbavou? Najdou se i tací, kteří budou tvrdit, že nic jako hardwareskill neexistuje. Jaký hardware vám pomůže k lepším výsledkům a nač se zaměřit?
Co je tedy nejvýznamnější a naopak nejméně významný produkt z hlediska úspěšnosti hráče? Dále vyhodnocované součásti herního systému jsou seřazeny od nejvýznamnějšího po ten nejméně významný.
Můžeme na to pohlížet z mnoha úhlů, ale jeden zcela logický přístup je sledovat, co používají špičkoví hráči a podle toho posoudit, co zlepšit u sebe. Pokud se hraje nějaká novější hra, tak nejvýznamnějším prvkem sestavy bude zajisté procesor. Ano, čtete správně, není to grafická karta ale procesor. Ten ve většině případů ovlivňuje výsledné fps, a ty jsou pro hráče velmi důležité. Jistě, dá se hrát i na nižších fps, ale je to velká brzda. Tento názor je mezi „profi“ hráči všeobecně uznáván, a naopak časté tvrzení, že CPUčka už hry dneska nebrzdí, není v mnoha případech ani trochu blízko pravdy. Co se týče grafické karty, s výjimkou nejnáročnějších titulů často postačí něco ze středu – pochopitelně za předpokladu, že se nastavují minimální detaily a často i nízké rozlišení.
Ruku v ruce s snímky za sekundu jdou i hertze na monitoru; kdo nemá alespoň 120Hz monitor, není cool. Ne, doopravdy je to obrovský rozdíl. Hráč na 60Hz LCD je ve značné nevýhodě oproti tomu se 100 a více Hz. V této oblasti bych „herní“ označení 120Hz panelů naprosto schvaloval, řada výrobců si toho je vědoma a i když původní aktivní 3D upadá, tak rychlé herní panely jsou na vzestupu. Extrémisti sáhnou i po takovém Lightboostu.
Pokud hra umožňuje nepříteli „naslouchat“, tak je nutný i kvalitní zvukový doprovod. Kombinace slušné zvukové karty a kvalitních sluchátek, která nemusí být vůbec „herní“ (ba naopak často ta neherní jsou i o třídu lepší), dává znatelnou výhodu hráči - zde ale opravdu závisí hodně na konkrétní hře.
Docela na konec z hlediska významnosti bych zařadil myši a klávesnice. Zde postačují zcela běžné neherní modely, hrát se nejen dá, ale může to být i lepší, na historických kouscích. Pokud opravdu trváme na maximu, je rozumné vybírat podle opravdu herně orientovaných recenzí, ale opět kladu důraz na ergonomii – senzorově dokonalá, ale nepohodlná myš, je daleko horší než ta, na kterou jsem si zvykli a která nám sedí.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
