Kauza PRISM: NSA denně projde 1,7 miliardy našich mailů | Kapitola 4
Seznam kapitol
Poslední týden pečlivě sleduji vývoj skandálu kolem amerického sledovacího systému PRISM. Pro jedny je to jasný humbuk, pro jiné jasný důkaz existence Velkého Bratra. Pro mě to je stejné, jako sledovat film Beyond the Black Rainbow: Vidíte, že se děje něco zvláštního, ale máte velký problém to celé interpretovat.
Úžasné je to, co se podařilo dohledat z veřejných zdrojů jak o Manningovi, tak o Snowdenovi: V obou případech šlo o lidi poněkud frustrované, nedoceněné a nevzdělané – a přesto se naprosto v klidu dostali k utajovaným projektům, které vynesli tak jednoduše, jako by šli na procházku. Člověk by řekl, že šlo o úplně „klasický profil zrádce“, jak ho určila kontrašpionáž CIA. Přesto je nikdo zjevně moc nesledoval a nemuseli překonávat žádná filmová bezpečnostní protiopatření.
Neměly by tajné služby především lustrovat ty, kteří pro ně chtějí pracovat? Nebo pro práci v amerických tajných službách stačí to, že jste bílí a nehlásíte se k islámu? Mám z toho skoro takový dojem. Rozhodně to přináší otázky, jak jsou tyto služby účinné a zda místo efektivního špionážního nástroje nejde spíš o „vejvar“, ve kterém se utopí obrovské vládní peníze. Pokud by to bylo tak, šlo by o klasické vládní plýtvání. Jenomže to my nevíme, protože co tyto organizace dělají je tajné a rovněž je i tajné to, jak jsou ve svém snažení úspěšné. (To je možná taky něco, co kongresmany štve.)
Obrovská exploze elektronické špionáže je přitom po 9/11 zcela pochopitelná. Ukázalo se totiž, že různé služby měly různé varovné indikátory, jenomže protože měly odlišné pole působnosti (FBI působí v USA, CIA mimo ně), tak spolu prostě nesdílely data tak efektivně, aby si dokázaly sestavit dostatečně komplexní obrázek. Tenhle šok vedl k velkým investicím do systémů sledování, především elektronického. Na rozdíl od Orwellova románu „1984“ není dnes nutné, aby komunikaci sledovali lidé, máme 25 let staré technologie data miningu, umíme identifikaci sociogramu, velké peníze šly do analýzy videa a obrazu. Ta za deset let pokročila natolik, že inteligentní kamerový systém dnes sleduje třeba metro v Pekingu.
Je velkou otázkou, jak účinné je ve skutečnosti sledování. Podle generála Alexandera systém sledování zabránil desítkám útoků na území USA (doslova „dozens of terrorist plots“). Kritici nicméně namítají, že řada zachycených útoků byla založena na provokaci ze strany FBI, která nabídla spolupráci potenciálnímu útočníkovi a chytila ho při pokusu převzít si výbušniny. Jde o to, že tihle teroristé patří mezi ty hloupější. Ne, že by byli méně nebezpeční, ale jsou prostě hloupí.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
