Kauza PRISM: NSA denně projde 1,7 miliardy našich mailů | Kapitola 2
Seznam kapitol
Poslední týden pečlivě sleduji vývoj skandálu kolem amerického sledovacího systému PRISM. Pro jedny je to jasný humbuk, pro jiné jasný důkaz existence Velkého Bratra. Pro mě to je stejné, jako sledovat film Beyond the Black Rainbow: Vidíte, že se děje něco zvláštního, ale máte velký problém to celé interpretovat.
Jak konkrétně taková spolupráce může vypadat se objevuje v jiných spekulacích: V podstatě by mělo jít o to, že si NSA řekne o určitá data a firmy jim je zkopírují na jejich úložiště. Jak ukazuje případ Verizonu, může jít o opravdu pořádný balík dat – v jejich případě šlo v podstatě o kompletní záznamy o všech telefonátech. Jeden z kritiků poznamenal, že nejde o „wire-tapping“ (odposlech), ale o „country-tapping“ (celonárodní odposlech). To je dost za hranicí toho, co bychom čekali ve svobodné společnosti a rozhodně za hranicí čtvrtého dodatku ústavy Spojených států. Charakter sbíraných dat naznačuje, že byla použita pro strojovou analýzu, nedocházelo k přímému nahrávání záznamů, ale informací o hovorech, jako čas, délka, lokace apod. takže nejde o klasický odposlech. Ten, kdo něco ví o data miningu, vám nepochybně potvrdí, že s takovými záznamy můžete dělat hodně zajímavé věci, pokud by se vám chtělo. Jenomže nevíme, co s tím NSA dělá, protože to je tajné.
I další popírání má zvláštní formu. Ředitel NSA, generál Keith Alexander, kupříkladu řekl, že „není pravda“ to, že Edward Snowden mohl mít přístup k jakýmkoliv emailům (včetně prezidentových). „Nevím o způsobu, jak to udělat.“ („False. I know of no way to do that.“)
To je zvláštní formulace, že? Netvrdí, že vše, co Snowden říkal, byla lež. Netvrdí ani, že by neměl přístup k většině emailů, jenom to, že k některým přístup neměl. (Možná narážel na emaily prezidenta a kongresmanů, což je zase docela drsné.) Vcelku se tak zdá, že Snowdenův únik informací o tajných programech NSA je alespoň částečně pravda. Je to pravda alespoň v takovém rozsahu, že to nelze jednoduše shodit ze stolu. Američtí politici si vyžádali jednání a informace s NSA – a přestože jsou tajné, jejich komentáře naznačují, že to je možná ještě větší než si myslíme a že budou muset přitvrdit kontrolu nad NSA, aby „nesbírala všechna možná data jenom proto, že to dnešní technologie umožňuje“.
Naprosto úžasné je vyjádření Snowdenova bývalého zaměstnavatele, firmy Booz Allen Hamilton, která se zabývá kybernetickou bezpečností a většina jejich obchodů se odehrává právě s americkými vládními organizacemi. Společnost potvrdila, že Edward Snowden pro ni pracoval, ovšem pouze tři měsíce a že 10. června dostal padáka pro porušení vnitřních směrnic. Ve vyjádření z 11. června se doslova dočteme, že zprávy z novin o úniku tajných informací jsou šokující, ovšem v tom smyslu, že představují porušení vnitřních směrnic firmy a porušení základních hodnot společnosti. Firma se rovněž vyjádřila tak, že bude spolupracovat s vládou na vyšetření úniku.
Čekali jste snad, že zazní odpověď na otázku, zda je to pravda a čirou náhodou nedošlo k nějakému překročení základních hodnot Spojených států amerických, jako právě čtvrtého dodatku ústavy?
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
