BioShock Infinite – kompromis mezi FPS a uměním | Kapitola 4
Seznam kapitol
Pojďme se bavit o dokonalé hře. Jmenuje se BioShock Infinite a spadá do žánru FPS. Toto označení se mi však jeví spíše jako urážka, osobně nový BioShock považuji za umělecké dílo. I kdyby se vám jiné akční hry příčily, BioShock na vás udělá dojem. Dojem tak hluboký, že vzpomínky budete mít vryté hluboko v paměti ještě roky po dohrání.
Díky kolejím a háku se dá ale také velice dobře bojovat a nemluvím teď o střílení za jízdy, ale o skákání z kolejí na protivníky, díky čemuž je z provozu můžete vyřadit okamžitě a tím si ušetřit poměrně dost energie a efektivně tak započít nadcházející souboj.
Lokace, na nichž se odehrávají mohutné souboje, jsou v BioShock Infinite (až na malé výjimky) poměrně rozlehlé. Často jim dominují pódia a jiné vyvýšeniny, z kterých na vás útočí nejsilnější nepřátelé. Tempo soubojů je tedy předem dané, ovšem tento nedostatek můžete kompenzovat možností zhmotňování věcí a úderných jednotek z jiného vesmíru, kterou disponuje Elizabeth.
Jakmile se otočíte k některému z těchto objektů, stačí podržet příslušné tlačítko a tato věc vám bude k ruce a jednotka začne bojovat po vašem boku. Tím se dopracujete alespoň k částečnému plánování a taktizování, které zde ale není zase tak důležité.
Důležitější je, že BioShock Infinite perfektně funguje jako celek. Studio Irrational Games odvedlo senzační práci. Podařilo se mu vytvořit téměř bezchybnou hru, která má hutnou atmosféru, skvěle se hraje a zůstane v naší paměti ještě dlouho po jejím dohrání. Škoda jen, že rozlousknutí příběhu trvá jen něco kolem 14 hodin. Přídavek, prosím!
