Test Drive: Ferrari Racing Legends — odbytý port z konzolí | Kapitola 7
Seznam kapitol
Ačkoliv nese název arkádové závodní série Test Drive, patří Ferrari Racing Legends spíše do série Shift nebo GTR. Se sérií Shift sdílí novinka i engine. Grafika (i samotná hra) však bohužel není tak dobrá, jak by se od zkušených vývojářů dalo čekat. Potěší detailní zpracování slavných maranellských aut, mínusem je naopak odbytý konzolový port.
Dynamic Reflections
Dynamic Reflections High (po najetí myší se zobrazí Low)
Jedním z mála nastavení, které má vliv na grafiku a framerare, je nastavení odrazů. Ačkoliv jsou rozdíly v odrazech od karoserie auta poměrně malé, vliv na výkon nastavení má a po snížení vzrostl framerate z 38 na 44 fps.
Motion Blur
Motion Blur High (po najetí myší se zobrazí Off)
Nastavení Motion Blur mění míru rozmazání obrazu při rychlé jízdě. Nutno říct, že při nastavení High byl obraz subjektivně rozmazán až příliš, osobně doporučuji úroveň Medium nebo Low. Změna nastavení má dopad na výkon, změna z High na Off zvýšila framerate z 39 na 45 fps.
Anti-Aliasing
Anti-Aliasing High (po najetí myší se zobrazí Off)
Zubaté hrany jsou v Test Drive: Ferrari Racing Legends dobře patrné, vyhlazování hran proto doporučuji použít. Nejlepší jsou plnohodnotné režimy vyhlazování Low a High, hra kromě nich umí zapnout i post processing efekty MLAA/FXAA. Při vypnutí z režimu High na Off vzrostl výkon z 34 na 42 snímků za sekundu.
Minimální x maximální nastavení grafiky
Nejvyšší nastavení hry (po najetí myší se zobrazí nejnižší)
Rozdíly mezi minimálním a maximálním nastavením detailů jsou velmi malé. Pomineme-li položky jako HUD nebo virtuální zpětné zrcátko, které na výkon nemají žádný vliv, jsou rozdíly v odrazech, rozmazání obrazu a vyhlazení hran. Výkonnostní nárůst při snížení nastavení z nejvyššího na nejnižší je přesto poměrně slušný, s grafickou kartou nVidia GeForce GTS 450 došlo ve Full HD rozlišení k nárůstu z 36 na 63 fps u první a z 43 na 82 fps u druhé scény.