Mass Effect 3 — kontroverzní hra s nízkými nároky
Seznam kapitol
Mass Effect 3 patří mezi nejočekávanější hry roku. Po vydání jej jedni milují , druzí zatracují. V našem technickém rozboru necháme herní kvality stranou a zaměříme se na vizuální stránku a hardwarové nároky. Ty jsou velmi nízké a potěší majitelé starších strojů. Naopak vizuální stránka se od vydání „dvojky“ téměř nikam neposunula.
První Mass Effect vyšel v roce 2007 (na PC o rok později), druhý díl v roce 2010 a třetí pokračování doslova před pár dny. Ačkoliv původní hru a poslední díl trilogie dělí dlouhých pět let, přesto mají všechny hry několik společných vlastností. Kromě z logiky věci stejných herních prvků, prostředí a podobně je to také technologie, na které celá trilogie běží — Unreal Engine 3. Zatímco v letech 2007-2008 šlo špičkový engine, který nabízel všechny moderní efekty a první Mass Effect vypadal báječně (ostatně jednu dobu byl zařazen i do naší metodiky pro testování grafických karet), v roce 2010 už u Mass Effect 2 bylo patrné, že větší než provedené kosmetické zlepšení vizuální stránky by rozhodně nebyly od věci. Ostatně náš tehdejší názor na technickou stránku hry si můžete přečíst v rozboru Mass Effect 2.
Dnes jsme o další dva roky dál a třetí Mass Effect opět běží na Unreal enginu třetí generace. To by v principu nemuselo nijak vadit ani u AAA titulu nejvyšší kategorie, jako je právě Mass Effect 3. Ostatně viděli jsme už několik vizuálně i technologicky vyspělých demonstrací tohoto enginu, kde nám vývojáři tvrdili, že ještě rozhodně neřekl své poslední slovo. To bohužel rozhodně není případ Mass Effectu, který běží na základní verzi tohoto enginu. Zastaralost a slabší vizuální stránku tak poznáte na první pohled, s jinými střílečkami jako Crysis 2, Metro 2033, Splinter Cell: Conviction a mnoho dalších se Mass Effect 3 nemůže vůbec rovnat.
Na druhou stranu některé detaily se přeci jen o něco zlepšily. Velmi dobře vypadají zejména obličeje postav, které jsou vymodelované do velmi malých detailů a zejména při rozhovorech vypadají báječně. Stejně tak jsou do hry implementovány další post processing úpravy obrazu, které by měly zážitek z hraní více přiblížit filmu (což se sice hráčům ze „staré školy“ nemusí vůbec líbit, bohužel takový je trend). Ani tyto úpravy však nemohou omluvit závažné nedostatky v jiných oblastech, které by se daly omluvit u „béčkové“ hry, nikoliv však u titulu dělajícího si naděje třeba i na ocenění hra roku. Kupříkladu stíny jsou z velké většiny jen dobře připravené světlené mapy, reálné dynamické stíny vrhají jen postavy a některé další objekty.