Vývoj technologií počítačových her — druhý díl | Kapitola 9
Seznam kapitol
Historie počítačových her se píše už několik desítek let. Za tu dobu se jednoduché hry typu Pong vyvinuly v komplexní tituly s realistickou grafikou podobnou skutečnosti. Připravili jsme pro vás seriál o jejich vývoji, ve kterém zmapujeme cestu od prvních her jako Tennis for Two hraném na osciloskopu až k nejnovějšímu Crysis.
jádro procesoru Intel 80486DX2 (zdroj: Wikipedia)
První polovina 90. let se nese ve znamení rychlého vývoje počítačů. Po prvním rozšířeném 32bitovém procesoru 80386 vydává v roce 1989 novou generaci 80486. „Čtyřiosmšestka“ dosahuje frekvencí až 100 MHz (poslední modely vydané okolo roku 1994, první měly „jen“ okolo 20-30 MHz) a výkon procesorů rychle roste.
Ani to ale není strop a v roce 1993 přichází Intel s novou generací procesorů P5, která se jmenuje jednoduše Pentium. Pentia mají frekvence ještě vyšší a vyrábějí se s frekvencemi od 60 (původní model uvedený v roce 1993) do 233 MHz. Ještě později (1997) přichází druhá generace Pentium II, jejíž frekvence rostou až na 450 MHz.
dvojice EDO RAM modulů s celkovou kapacitou 32 MB
Podobně jako výkon procesorů roste také kapacita operačních pamětí. Zatímco v 80. letech se kapacita pamětí udává v kilobytech, v 90. letech se přechází na megabyty. Levné počítače první poloviny 90. let měly většinou jednotky MB operační paměti, dražší stroje 16-32 MB RAM a v polovině 90. let se začaly objevovat domácí počítače i se 64 MB paměti.
Seagate Barracuda ATA II s kapacitou 10,2 GB (zdroj: esaitech.com)
Stejně jako roste kapacita operačních pamětí, zvětšuje se i prostor k trvalému uložení dat. 3,5" diskety jsou stále nejrozšířenějším úložištěm dat při jejich přenášení, vzhledem k nízké kapacitě je ale začínají nahrazovat ZIP mechaniky a CD. Rychle roste i kapacita pevných disků. Jejich plotny se už natrvalo zmenšují na 3,5" a kapacita roste ze stovek MB na jednotky a později i desítky GB.
3dfx Voodoo Rush (zdroj: pcgameshardware.com)
První polovina 90. let je ve znamení pseudo 3D her od id Software. Ty pochopitelně nevyžadují 3D akceleraci a grafiku počítaly procesory. S příchodem prvních plnohodnotných trojrozměrných her jako byl v roce 1996 Quake, o rok později Quake II a po něm Unreal, se však začíná rozvíjet trh s 3D akcelerátory, které grafiku počítají rychleji a kvalitněji než procesory (softwarový rendering).
Na tomto trhu hraje prim společnost 3dfx, která pro hry vymýšlí své vlastní grafické rozhraní Glide (vedle open source OpenGL a standardu DirectX od Microsoftu, který v prvních verzích nebyl příliš oblíbený). To se vzhledem ke svým možnostem vývojářům líbí a mnoho her proto kromě softwarového renderování podporuje právě Glide. 3dfx díky tomu získává vedoucí pozici na trhu a prodeje grafických karet jsou vysoké. Patří mezi ně zejména Voodoo Rush uvedená v roce 1997, která obsahuje grafický čip z původního Voodoo, kromě něj ale nese i 2D akcelerátor, který původní Voodoo neměla.
S3 Virge 2 MB v provedení od Diamond
3dfx nebyl jedinou společností na trhu a zatímco dnes působí v oblasti grafických karet dva hlavní hráči (nVidia a AMD), v druhé polovině 90. let se na trhu pohybovalo velké množství společností. Poměrně slušně si v segmentu s levnými kartami vedla společnost S3, která v roce 1995 uvedla povedený 2D/3D akcelerátor Virge.
Dalšími hráči na trhu jsou například nVidia se svou vůbec první grafickou kartou Diamond Edge 3D (čip NV1, rok 1995), ATI nabízí 3D Rage I (1996) a později vstupuje na trh 3D akcelerátorů i Matrox s kartou Productiva G100 (1998).