ArmA 2 Operation Arrowhead — vojenská evoluce
Seznam kapitol
Když před rokem vyšla ArmA 2, vzbudila hra menší pozdvižení. Na jednu stranu nabídl český vojenský simulátor opravdu vynikající grafiku, ta ale byla vykoupena opravdu krutými hardwarovými nároky. Nyní se na trh dostal samostatný datadisk, který slibuje lepší optimalizaci, což můžeme už v úvodu potvrdit.
Pokud jste četli náš test Army 2 z června minulého roku, možná si pamatujete, že s enginem tohoto titulu to nebylo úplně jednoduché. Hra od českého studia Bohemia Interactive totiž používá engine oficiálně označení Real Virtuality 3, který má své základy více jak stěží uvěřitelných deset let zpátky v první generaci tohoto enginu. Tu využívala třeba první větší česká hra Operace Flashpoint. U standalone datadisku Operation Arrowhead pro druhou Armu se na použitém enginu nic nemění a i tato novinka tak stejně jako původní dvojka využívá Virtuality engine třetí generace.
Jako první se tak nabízí otázka, jaké jsou v datadisku změny proti původní hře. Ty herní tu rozebírat nebudu, protože nejsme magazín zaměřený na počítačové hry a se změnami v enginu je to o něco horší. Vývojáři se totiž zaměřili v první řadě na nový herní obsah a implementace nejnovějších technologií tak šla stranou, protože už první Arma 2 je sama o sobě pekelně náročná. Ostatně každý, kdo hru osobně hrál, to jistě potvrdí. Jedinou větší změnou, o které vývojáři hovoří, je tak lepší optimalizace hry, takže na datadisk snad nebudete potřebovat nejvýkonnější hardware současnosti. Ruku v ruce s tím jde i vývoj hardwaru samotného. Zatímco před rokem kralovaly GeForce řady 200 a Radeony HD 4000, dnes mají obě společnosti na trhu karty o generaci novější a o několik desítek procent výkonnější.
Když už tedy v datadisku nenajdete podporu žádných nových technologií oproti druhému dílu, v krátkosti si alespoň řekněme, na jakých technologiích jsou tedy dvojka a její datadisk postavené. Virtuality Engine je založený na API Direct 3D, v případě Army 2 je to několik let stará verze 9.0c, podporu verzí 10 či 11 ve hře nenajdete. Rozhodně to ale není žádný velký problém, hra svou vizuální stránkou strčí do kapsy téměř všechny DirectX 11 konkurenty a bezesporu patří mezi nejlépe vypadající hry současnosti (ostatně všechny screeny v celém článku jsou moje vlastní z hraní a můžete to snadno posoudit sami). Možností DirectX 9.0c pak Arma využívá naplno a ve hře najdete všechny nejpoužívanější technologie jako jsou například dynamické stíny, HDR, bump mapping či paralax occlusion mapping. Fascinující je také propracovanost téměř všech objektů (tzn. vysoký počet polygonů) a rozlišení textur ve hře, které je místy opravdu fansinující.